Metodická příručka pro výkon a zpracování dat kontroly mléčné užitkovosti
- Jmenovka stáje
- Úvod pro jmenovku stáje
- Hlavička stáje
- Výkon kontroly užitkovosti
- Výkon inseminace
- Ostatní ukazatele
- Obecná pravidla pro kontrolu užitkovosti
- Metody kontroly mléčné užitkovosti
- Varianta A4-P s celkovým výdojkem a poměrným vzorkováním
- Varianta A4-A s celkovým výdojkem a alternativním vzorkováním
- Varianta A4-T s dílčím výdojkem a alternativním vzorkováním
- Varianta A4-R AMS systémy (dojící roboty)
- Schéma průběhu kontroly užitkovosti
- Prvotní doklady
- Hlášení oprav
- Oprava rozborovým protokolem
- Hlášení oprav – zařazování nových krav (ZNK-HO)
- Opravy celoživotní užitkovosti (CŽ) krav
- Klíč k opravě chyb při zpracování dat KU skotu
- Pravidla pro opravu chyb
- Přehled chyb ze zpracování RP a jejich opravy
- Přehled chyb ze zpracování HZOP a jejich opravy
- Výstupy z kontroly užitkovosti
- Rychlé výsledky z LRM
- Měsíční sestavy (upraví Hanča)
- Kontrolní list krávy
- Seznam narozených telat (TELTIK)
- Sestavy somatických buněk
- Chybník KU
- Soubory TDB
- Stanovení indexu stáda
- Uzávěrka kontroly užitkovosti skotu
- Ročenka kontroly užitkovosti
- Zkoušky dojitelnosti
- Archivace dokumentů kontroly užitkovosti
Jmenovka stáje
Úvod pro jmenovku stáje
Podle Plemenářského zákona č.154/2000 sb. a vyhlášky č.136/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů, která stanoví podrobnosti o označování zvířat a jejich evidenci, je nezbytné, aby každý chovatel byl zaregistrován, včetně svých hospodářství, v ústřední evidenci. Na tuto evidenci navazuje registrace stájí. Registraci provádí kterékoliv kontaktní pracoviště ústřední evidence Českomoravské společnosti chovatelů, a.s. (ČMSCH) a také pověření pracovníci oprávněných organizací pro KU (jen v rámci své organizace).
Stájí rozumíme jakýkoliv fyzický objekt (prostor), kde jsou zvířata ustájena, držena, pasena, tzn. pastvy a další ustájovací objekty (prostory). Číslo stáje je 10timístné a skládá se z čísla hospodářství (8 znaků) a čísla stáje (2 znaky). Stáj lze technicky rozdělit podle druhů ustájených zvířat či jejich kategorií (krávy, jalovice, býci, pastva, BTPM, KU, INS) a to na žádost chovatele na více stájí (stání).
Číslo stáje uvnitř hospodářství může být v rozmezí 01–98. Osmimístné číslo hospodářství se skládá ze dvoumístného čísla kraje, pětimístného pořadového čísla hospodářství uvnitř kraje a poslední osmá číslice je kontrolní. Využití 10timístné pozice numerického čísla stáje, je zásadní a významné pro třídění výsledků a sumární zpracování za „všechny stáje“ jednoho chovatele v oblasti dalších plemenářských a chovatelských programů. V subsystému kontroly užitkovosti se váže přidělené číslo stáje na zpracování a veškeré rozbory mléka v laboratořích, na tisk, archivaci a rozesílání sestav pro oprávněné osoby a organizace. Tentýž úkol přidělené číslo stáje plní v subsystému reprodukce a dalších subsystémech.
Jmenovka stáje (JST) se skládá ze 4 částí:
- hlavička stáje – informace vázající se k chovateli a provozovně (hospodářství)
- informace vázající se k výkonu kontroly užitkovosti
- informace vázající se k výkonu inseminace
- ostatní potřebné ukazatele
Hlavička stáje
Hlavička stáje obsahuje níže uvedené základní informace o chovateli (subjektu), provozovně (hospodářství), zaměření využití stáje a zařazené v plemenné knize (PK).
- Číslo provozovny – osmimístné číslo hospodářství.
- Název provozovny – převzato z údajů v ÚE.
- Obchodní jméno subjektu – převzato z údajů v ÚE.
- Číslo stáje – určí pověřený pracovník v návaznosti na ústřední evidenci.
Číslo stáje může být v rozmezí 01–98 a slouží k technickému rozdělení hospodářství dle druhů ustájených zvířat, jejich kategorií či zaměření (krávy, jalovice, býci, pastva, BTP, KU, INS).
- Název stáje – název stáje na požadavek chovatele (popř. název obce).
- Název chovatele – název zemědělského podniku, příp. fyzické nebo právnické osoby.
- Chovatel – šestimístné číslo chovatele podle ÚE (Ch).
- Okres – původní číslo okresu (dle tabulky 1).
- Stav zvířat v KU – uvedení informace o tom, zdali má stáj zvířata evidovaná v KU/inseminaci (dle tabulky 2).
- Zařazení stáje v PK (v plemenné knize) - zápis stáje v rejstříku chovů (dle tabulky 3 - kód registrace stájí v rejstříku chovů).
Zařazení stáje v PK se zjistí podle skutečnosti a do jmenovky stájí se automaticky doplní kód. Chov je zařazen v plemenné knize (PK) a jejich zvířata jsou dle ostatních parametrů přiřazeny do oddílů PK, čímž vzniká nárok na POP (dle plemene). Daný chov má 1 plemeno = 1 PK; každé další plemeno = další PK.
Tabulka 1: Původní čísla okresů.
|
Název okresu |
Číslo |
Název okresu |
Číslo |
Název okresu |
Číslo |
|
Benešov |
101 |
Plzeň – jih |
306 |
Blansko |
601 |
|
Beroun |
102 |
Plzeň – sever |
307 |
Brno – město |
602 |
|
Kladno |
103 |
Rokycany |
308 |
Brno – venkov |
603 |
|
Kolín |
104 |
Sokolov |
309 |
Břeclav |
604 |
|
Kutná Hora |
105 |
Tachov |
310 |
Zlín |
605 |
|
Mělník |
106 |
Česká Lípa |
401 |
Hodonín |
606 |
|
Mladá Boleslav |
107 |
Děčín |
402 |
Jihlava |
607 |
|
Nymburk |
108 |
Chomutov |
403 |
Kroměříž |
608 |
|
Praha – východ |
109 |
Jablonec nad Nisou |
404 |
Prostějov |
609 |
|
Praha – západ |
110 |
Liberec |
405 |
Třebíč |
610 |
|
Příbram |
111 |
Litoměřice |
406 |
Uherské Hradiště |
611 |
|
Rakovník |
112 |
Louny |
407 |
Vyškov |
612 |
|
Praha – město |
113 |
Most |
408 |
Znojmo |
613 |
|
České Budějovice |
201 |
Teplice |
409 |
Žďár n. Sázavou |
614 |
|
Český Krumlov |
202 |
Ústí nad Labem |
410 |
Bruntál |
701 |
|
Jindřichův Hradec |
203 |
Hradec Králové |
501 |
Frýdek – Místek |
702 |
|
Pelhřimov |
204 |
Havlíčkův Brod |
502 |
Karviná |
703 |
|
Písek |
205 |
Chrudim |
503 |
Nový Jičín |
704 |
|
Prachatice |
206 |
Jičín |
504 |
Olomouc |
705 |
|
Strakonice |
207 |
Náchod |
505 |
Opava |
706 |
|
Tábor |
208 |
Pardubice |
506 |
Ostrava – město |
707 |
|
Domažlice |
301 |
Rychnov n. Kněžnou |
507 |
Přerov |
708 |
|
Cheb |
302 |
Semily |
508 |
Šumperk |
709 |
|
Karlovy Vary |
303 |
Svitavy-Litomyšl |
509 |
Vsetín |
710 |
|
Klatovy |
304 |
Trutnov |
510 |
Jeseník |
711 |
|
Plzeň – město |
305 |
Ústí nad Orlicí |
511 |
|
|
Tabulka 2: Číselník pro účel použití stáje.
|
Typ požadavku |
Číselné označení |
|
stáj se používá pouze v KU |
1 |
|
stáj se používá pouze v inseminaci |
2 |
|
stáj se používá v KU i v inseminaci |
3 |
Tabulka 3: Kódy registrace stájí v rejstříku chovů.
|
Kód |
|
|
Svaz chovatelů českého strakatého skotu (Čestr) |
C |
|
Svaz chovatelů holštýnského skotu (Holšt) |
H |
|
Svaz chovatelů málopočetných dojných plemen skotu (Jersey) |
J |
|
Svaz chovatelů normandského skotu (Normand) |
N |
|
Čestr i Holšt |
P |
|
Čestr i Jersey |
R |
|
Holšt i Jersey |
S |
|
Čestr i Holšt i Jersey |
T |
|
Čestr i Normand |
D |
|
Holšt i Normand |
I |
|
Čestr i Holšt i Normand |
Q |
|
Svaz chovatelů málopočetných dojných plemen skotu (Brownswiss) |
V |
|
Brownswiss i Holšt |
W |
|
Brownswiss i Čestr |
Y |
|
Brownswiss i Holšt i Čestr |
Z |
|
Brownswiss i Jersey |
E |
|
Brownswiss i Jersey i Holšt |
F |
|
Brownswiss i Jersey i Čestr |
G |
|
Brownswiss i Jersey i Holšt i Čestr |
K |
Výkon kontroly užitkovosti
Tato část jmenovky je zaměřená na výkon kontroly užitkovosti v daném chovu obsahující informace o tom, kdo a jakým způsobem KU na chovu provádí, včetně souvisejících požadavků na tisk sestav.
- Název organizace KU – organizace, která na chovu provádí KU.
- Název střediska inseminace KU – každá organizace KU má svá střediska KU. Jedná se o okresy (čísla okresů) a do jmenovky stáje se uvádí dle místa chovu (provozovny).
- Způsob provádění KU – vždy uvedeno ve smlouvě či požadavku od chovatele/organizace, která KU na daném chovu provádí (tabulka 3).
- Způsob zajištění KU – uvedení způsobu zajištění, které je na chovu prováděno (tabulka 4).
- Stáj KD (kontrola dědičnosti) – slouží pro účely stanovení plemenných hodnost (PH) krav (i býků) a vybírání vrstevnic ze stejného prostředí (stejná budova, shodná skupina ošetřovatelů, shodné krmení) se číslují jednotlivé stáje, které mají být pro výpočet PH sloučeny číslem „Stáje KD“. Toto je prakticky číslem „chovu a stáje“, které se zapisuje na Jmenovku chovů (JCH) u všech stájí, kam mají být výsledky pro tento účel zahrnuty.
PŘÍKLAD: Jedná se o chovy a stáje 11, 12, 13, 18, 19, které mají shodné podmínky umožňující využít výsledků pro výpočet PH krav a býků společně. U stáje 11 „Stáj KD“ nevyplňujeme, ale u ostatních uvedených 12, 13, 18, 19 zapíšeme na JCH jako „Stáj KD“ vždy číslo 11.
- Požadavek na tisk sestavy somatických buněk (SB) (tabulka 5) - tzv. velká sestava SB. Další sestava SB je v rámci rychlých výsledků v aplikaci "Přístup k datům" → zde jsou uložena data (výsledky) z laboratoře pro rozbor mléka (LRM) co nejdříve po proběhlé kontrole.
Sestava je vytvářena současně při tisku měsíčních výsledků KU. Jsou zde uvedeny všechny krávy podle stavu z posledního kontrolního dne, u kterých byly registrovány hodnoty počtu somatických buněk. Sestava obsahuje údaje o pořadí laktace, datu otelení, počtu laktačních dnů. Další sloupec obsahuje údaje o počtu somatických buněk a denní dojivosti z posledního kontrolního dne. Z předchozích jedenácti kontrolních dnů provedených ve stáji jsou do sestavy uváděny výsledky z 10 kontrolních dnů podle četnosti hodnot rozborů na SB u krav uvedených v přehledu aktuálního kontrolního dne. V závěru sestavy jsou uváděny počty vzorků a průměrné hodnoty počtu somatických buněk stáda – průměr aritmetický a bazénový (vážený průměr údajů počet somatických buněk a denní dojivost) pro všechny uváděné kontrolní dny. V případě, že bazénový průměr stáda vykazuje hodnotu nad 300, jsou do oddílu Dojnice s nejvyšším podílem počtu SB ve stádě postupně vypisovány krávy s nejvyšší hodnotou počtu somatických buněk. Po vypsání krávy je přepočítán bazénový průměr stáda bez její hodnoty počtu somatických buněk. Výpisy dalších krav a přepočty bazénového průměru stáda probíhají až do poklesu průměrné hodnoty pod 300, která je patrná v řádku vypsané krávy.
- Výrobní oblast – dle místa chovu (tabulka 6).
- Tisk sestavy URGENT (tabulka 7) společně s uvedením čísla adresy a záznamem ve jmenovce adres – jedná se o požadavek na vytvoření sestavy výsledků KU na žádost chovatele za účelem importu výsledků KU do svého SW dojírenského programu. Soubor je nutno stáhnout z eSkotu. Pokud URGENT není zadán, tak se na eSkot nic nenahrává.
Pro potřebu vytváření datového souboru při službě URGENT, se očíslují na JST jednotlivé stáje „číslem adresy“. Toto číslo je třímístné. Pro administraci služby URGENT jsou z věty stáje KU převzaty kódy organizaci KU a středisko KU. Pro každé takto přidělené číslo adresy musí být založena identifikace subjektu využívajícího tuto službu.
Tabulka 3: Způsob provádění KU.
|
Způsob provádění KU |
Číselné označení |
Varianta KU |
|
mléko ze všech dojení, vzorek ze všech dojení |
6 |
A4P |
|
mléko ze všech dojení, vzorek z 1 dojení |
7 |
A4A |
|
mléko z 1 dojení, vzorek z 1 dojení |
8 |
A4T |
|
mléko ze všech dojení, vzorek z jednoho dojení – roboti |
9 |
A4R |
Tabulka 4: Způsob zajištění KU.
|
Číselné označení |
|
|
pracovníkem oprávněné organizace |
1 |
|
pracovníkem zemědělského podniku |
3 |
Tabulka 5: Číselník pro požadavek na sledování počtu SB.
|
Typ požadavku |
Číselné označení |
|
je vyžadováno sledování počtu SB |
1 |
|
je vyžadováno sledování počtu SB a tisk počtu SB |
2 |
Tabulka 6: Výrobní oblasti.
|
Výrobní oblast |
Číselné označení |
|
horská a podhorská |
1 |
|
nížinná |
2 |
Tabulka 7: Číselník pro URGENT.
|
Typ požadavku |
Číselné označení |
|
sestavy se nepožadují zasílat na adresu ZP |
0 |
|
požadavek na vytváření souboru* s daty jednotlivých kontrolních dnů |
3 |
*) soubor je nutno stáhnout z webu
Výkon inseminace
Část jmenovky zaměřená na výkon inseminace v daném chovu obsahující informace o tom, kdo a jakým způsobem inseminaci provádí, včetně souvisejících požadavků na tisk sestav.
- Organizace inseminace – organizace, která na chovu provádí inseminaci.
- Středisko inseminace – každá organizace INS má svá střediska INS → jedná se o okresy (čísla okresů) → uvádí se dle místa chovu.
- Inseminace + zabřeznutí – určena pro chovatele i oprávněnou organizaci vykonávající inseminaci na daném chovu. Generuje se vždy 1x měsíčně (4. den v měsíci) při měsíčním zpracování KU. Následně se ukládá na SUPD na eSkot. Označení pro tisk a zasílání sestavy, viz tabulka 9.
- Vyšetření březosti – určena pouze pro oprávněnou organizaci k výkonu inseminace na daném chovu. Generuje se vždy 1x měsíčně (4. den v měsíci) při měsíčním zpracování KU. Následně se ukládá na SUPD na eSkot. Označení pro tisk a zasílání sestavy, viz tabulka 10.
Tabulka 9: Číselník pro tisk sestavy Přehled o inseminaci a zabřezávání.
|
Typ požadavku |
Číselný znak |
|
organizace si tisk sestavy objednala |
0 |
|
sestava se pro stáj netiskne |
1 |
Tabulka 10: Číselník pro tisk „Seznamu plemenic k vyšetření březosti“ (neboli sestava Vyšetření na březost).
|
Typ požadavku |
Číselný znak |
|
ostatní |
0 |
|
stáje vyžadující tisk sestavy k vyšetření |
1 |
Ostatní ukazatele
- Inspektor – slouží k přenosu informace ohledně nutnosti aktualizace dat v aplikaci Inspektor ze JST. Uvedení písmene A v kolonce "Inspektor" ve JST → znak pro „překlopení nových dat“ do aplikace Inspektor, Vznikne na základě úpravy/změny údajů vázající se ke KU ve Jmenovce stáje (např. úprava/změna organizace KU).
- Tisk 3 – uvedení požadavku na tisk stájového zápisníku (SZ), viz tabulka 11. Je určeno pouze pro oprávněné organizace, nikoliv pro chovatele. Ukládá se na SUPD na eSkotu do sekce KU. Tiskne se a posílá na vyžádání.
Stájový zápisník (SZ)
Tiskopis „Stájový zápisník“ se používá pro záznamy při provádění KU. Slouží pro techniky KU jako pomůcka pro zápis údajů z KU, které následně přepisují do PDA. Pokud jsou jako podklad o zjišťování dojivosti použita data ze SW dojírny, musí být spolu s rozborovým protokolem (RZ) archivován tiskový dokument – opis dat identifikovaný datem, resp. časem zjištěného výdojku pro jednotlivé kontrolované dojnice s uvedením jejich identifikátoru. SZ je určen pouze pro oprávněné organizace vykonávající KU na daném chovu.
- Tisk 4 – určeno pro techniky KU pro stahování HZOP do PDA před zahájením kontroly. Příznak pro Tisk 4 je potřebné uvést na té stáji, kde se pouze telí a není prováděna KU (KU je prováděna na jiné stáji daného hospodářství). Příznak = uvedení číslovky 1 = znamená požadavek na vytvoření HZOP (vytvořen soubor z COBOL) – seznam telat (otelení), která jsou od poslední kontroly nahlášena v ÚE, nikoliv však v plemenářské evidenci (evidenci KU).
Tabulka 11: Číselník pro Tisk 3.
|
Typ požadavku |
Číselný znak |
|
netiskne se nic |
0 |
|
tiskne se SZ |
1 |
Obecná pravidla pro kontrolu užitkovosti
Obecné pojmy pro kontrolu užitkovosti
Účel kontroly užitkovosti (KU)
Účel kontroly mléčné užitkovosti (KU) spočívá ve zjišťování množství mléka vyprodukovaného jednotlivými dojnicemi a ve zjišťování obsahu mléčných složek. Tyto podklady jsou využívány pro selekci a výpočet odhadu plemenných hodnot v kontrole dědičnosti.
Při KU se zjišťuje dojivost, obsah tuku, bílkovin a laktózy, somatických buněk a močoviny, případně další ukazatele kvality mléka. Produkce mléka a obsah složek se sleduje až do ukončení laktace.
Výstupy z KU jsou dále využitelné pro zlepšení jakosti mléka, hygieny jeho výroby, sledování zdravotního stavu zvířat a k řízení práce se stádem.
Oprávněná osoba k výkonu KU
KU krav na území České republiky (ČR) zajišťují oprávněné osoby, které k této činnosti získaly souhlas Ministerstva zemědělství ČR (MZe) a mají k tomu zaměstnance odborně způsobilé a řádně technicky vybavené dle § 7, odst. 2 plemenářského zákona. Oprávněné osoby zajišťující KU určí metodu kontroly, která bude v souladu s požadavkem chovatele a šlechtitelským programem chovaného plemene.
Kontrola pro KU
Dohled nad KU zajišťuje pověřená osoba MZe k výkonu činností dle plemenářského zákona, a to prostřednictvím inspektorů pověřené osoby. Pověřená osoba zabezpečuje zpracování a zveřejňování výsledků KU dle §7, odst. 7 plemenářského zákona.
Oprávněná osoba oznámí pověřené organizaci plánované kontroly v dohodnutém termínu a na dohodnuté období pomocí aplikace „Inspektor“. Pokud nastane v dohodnutém termínu náhlá změna, při které aplikace „Inspektor“ již neumožňuje změnu termínu zadat, je odpovědný pracovník oprávněné organizace povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit příslušnému inspektorovi pověřené osoby.
Podmínky pro správný průběh KU
Oznámení termínu provedení kontroly chovateli je přípustné až po dojení, které předchází KU. Pouze ve stájích, kde z důvodů organizace práce je třeba dalšího personálu pro zajištění správného průběhu KU, může pověřená osoba povolit jinou dobu oznámení.
Chovatel musí vytvořit podmínky pro řádné provádění KU. Pokud tyto podmínky nejsou vytvořeny, nemůže se kontrola užitkovosti uskutečnit.
Kontrolovaná zvířata musí být v kontrolní den identifikovatelná, aby byla možnost evidovat jejich identifikační čísla podle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 448/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
KU se provádí pouze u plemenic se zdravou mléčnou žlázou.
Jakákoliv skupina zvířat chovaná za stejným účelem a na stejném místě se považuje za celé stádo. Aby záznam o kontrole užitkovosti byl uznán za oficiální, musí se kontrola provádět u celého výše specifikovaného stáda. Stádo v KU může být rozděleno na kontrolované skupiny zvířat složené z jasně odlišných plemen nebo kříženců, nebo pokud jsou zvířata chována výrazně odlišným způsobem a na různých místech.
Data z KU
V záznamech o KU musí být uváděny skutečně zjištěné údaje o označení (identifikačním číslem), datu narození, užitkovosti, původu a plemenné hodnotě zvířete. Oficiální záznamy a výstupy z KU může vystavovat pouze pověřená osoba.
Údaje o užitkovosti zjištěné při kontrolním dojení se přebírají bez korektury. Veškeré opravy těchto údajů musí být prokazatelně doložitelné. U zvířat označených chovatelem jako nemocná, poraněná, ošetřovaná nebo v říji se musí pro výpočet údajů za laktaci použít skutečné hodnoty zjištěné v příslušný kontrolní den, pokud dojivost není nižší než 50 % dojivosti v předchozím kontrolním dnu.
Údaje z KU jsou zpracovány pomocí software (SW), za jehož vývoj a správu je zodpovědná pověřená osoba.
Intervaly kontrol
Intervaly kontrol jsou určeny standardy ICAR.
Intervaly mezi kontrolními dny metody A jsou v rozmezí 22 až 37 dní a to tak, aby minimální počet kontrol za kontrolní rok byl 11.
Interval mezi kontrolními dny může být 1x za kontrolní rok delší než 37, max. však 75 dnů (meziúdobí). V případě veterinární uzávěry může být až 100 dnů. Při nesplnění této podmínky je laktace krávy neuznaná. To se týká i případů, kdy byla první kontrola provedena více než 68. den po otelení.
Kontrolní den
Pro každou stáj se stanoví kontrolní den. Je to den, kdy začíná KU prvním kontrolním dojením a toto datum se považuje za datum kontroly. Krávy musí být dojeny v kontrolním dnu obvyklým způsobem, měnit postup je nepřípustné.
Dojnice musí být do KU zařazena při nejbližším kontrolním dnu po datu otelení. Pokud je doba od otelení kratší 6 dnů, údaje zjištěné ke krávě se nezpracují do databáze KU a jako první kontrola se zpracuje následující kontrolní den. Výsledky analýz individuálních vzorků odebraných do šestého dne laktace poskytnou chovateli orientační výsledky obsahových složek, počtu somatických buněk a koncentrace močoviny.
Pokud je první kontrolní den po 68. dnu laktace, laktace se stává neuznanou.
Osoba provádějící KU musí být přítomna ve stáji nebo dojírně po celou dobu kontrolního dojení, při kterém dochází k odběru individuálního vzorku mléka, aktivně se podílí na sběru dat a kontroluje identifikaci dojnic. Netýká se robotizovaného dojení. V případě že SW dojírny neumožnuje automatizovaný odečet nádojů, musí být technik přítomen všem dojením kontrolního dne.
Kontrolní rok
Kontrolní rok trvá 365 dní, v přestupném roce 366 dní. Začíná 1. října a končí 30. září následujícího roku.
Laktace
Laktace začíná následujícím dnem po otelení a končí, v případě nahlášení krávy jako zaprahlé, otelené nebo vyřazené. Za zaprahlou se považuje kráva, která nadojila méně než 3 kg mléka za den nebo méně než 1 kg za dojení.
Zjišťování dojivosti
Dojivost se vyjadřuje v kg s přesností na jedno desetinné místo.
Při odečtu hodnot výdojku z měřiče mléka pracovníkem provádějícím KU v průběhu kontrolního dojení, je údaj bezprostředně po změření zaznamenán do prvotního dokladu (Stájový zápisník, Stájová karta krávy apod.). Celková dojivost, ze všech dojení kontrolního dne, je zaznamenána do dokumentu Rozborový protokol, který je odeslán ke zpracování dat. Při elektronickém sběru dat může být změřený údaj ihned při dojení zaznamenán do elektronického RP (ERP), a to po záznamu identifikace krávy a záznamu kódu vzorkovnice. Funkci archivu má uložení prvotních dokladů elektronického sběru dat na SUPD s údaji zjištěnými při jednotlivých dojení. Při elektronickém sběru dat ve stájích s robotizovaným dojením (varianta A4-R) nejsou hodnoty výdojku zjištěného měřičem vkládány do ERP. Ze SW dojícího zařízení je exportován soubor s hodnotami výdojků z jednotlivých dojení za období 7 dnů a tato data slouží k vypočtu množství nadojeného mléka za kontrolní den podle unifikované metodiky ve výpočetním centru Plemdat.
Při přepisu nebo importu údajů o zjištěné dojivosti do ERP z datového souboru SW dojírny slouží jako prvotní doklad o zjištěné dojivosti opis dat identifikovaný datem, resp. časem zjištěného výdojku pro jednotlivé kontrolované dojnice s uvedením jejich identifikátoru, resp. datový soubor ze SW dojírny. Funkci archivu má uložení prvotních dokladů elektronického sběru dat na SUPD s údaji zjištěnými při jednotlivých dojení, a archiv použitých opisů nebo datových souborů z dojírny.
Za integritu dat je zodpovědná oprávněná osoba provádějící KU. Údaje o dojivosti ze SW dojírny jsou importovány bez úpravy.
Dojivost se musí zjišťovat a vzorky mléka se musí odebírat pomocí vybavení schváleného nebo předběžně schváleného ICARem, které musí být přesně kalibrováno.
Seznam schváleného a předběžně schváleného vybavení je publikován v „Pravidlech, standardech a směrnicích ICAR pro schvalování a kontrolu zařízení a vybavení“. Sekretariát ICAR tento seznam pravidelně aktualizuje.
Seznam povolených nebo podmíněně povolených měřičů a vah je aktuálně dostupný na adrese www.icar.org.
Přesnost vybavení používaného pro měření dojivosti a analýzu mléka musí být pravidelně a systematicky kontrolována pověřenou organizací, která kontroly provádí na základě metod schválených ICARem. Výsledky kontrol musí být archivovány po dobu 3 let.
Odběr individuálních vzorků
Individuální vzorek mléka odebraný při kontrole užitkovosti musí být reprezentativní pro výdojek za 24 hodin nebo musí být korigován na 24hodinový výdojek dle uplatněných metodik.
Záznamy o KU
Záznamy o KU se vedou v elektronické podobě pomocí příslušného softwarového vybavení, případně se zapisují do předtištěných formulářů (již malé využití). Typy záznamů a jejich pořizování se řídí platnými zásadami pro zpracování automatického zpracování dat (AZD).
Identifikace individuálních vzorků mléka
Individuální vzorky mléka se označují automatickou identifikací - čárovými kódy z etikety vzorkovnice. Individuální vzorky musí být v každém okamžiku KU identifikovatelné.
Označení vzorkovnic pomocí čárových kódů organizuje na území ČR pověřená osoba. Pověřená osoba eviduje číselnou řadu čárových kódů a uvolňuje je do oběhu tak, aby byla v reálném čase zaručena nezaměnitelnost a jednoznačná identifikovatelnost všech vzorků mléka odebraných pro účely KU.
Etiketa na vzorkovnici určené pro analýzy mléka nesmí být nijak měněna (popisována) nebo využívána k dalším záznamům. Viditelně poškozené etikety s čárovými kódy nesmí být použity pro odběr vzorků.
Odesílání individuálních vzorků do laboratoře
Individuální vzorky musí být v přepravním boxu uloženy v souladu se záznamem v Rozborovém protokolu, v případě automatické identifikace individuálních vzorků při elektronickém sběru dat (ESD) nemusí být řazeny vzestupnou řadou. Vzorky bazénové, označené v dokumentu Rozborový protokol v čísle krávy 777777xxx (kde xxx je pořadové číslo bazénového vzorku), musí být v transportních boxech uloženy odděleně od vzorků odebraných pro zpracování v KU. Režim využití vzorků primárně odebraných pro KU k dalším analýzám, musí být předem dohodnut s příslušnou laboratoří.
Z důvodu zabezpečení co nejlepší kvality individuálních vzorků během kontrolního dne je nutné individuální vzorky ošetřené konzervačním prostředkem uchovávat v co možná nejchladnějším místě (nejlépe při +5 °C) a musí být zabezpečeny proti jakémukoli zneužití. Je třeba zabránit zmrznutí individuálních vzorků.
Po ukončení KU je objednávka rozboru vzorků řešena v rámci ESD pomocí SW určeného k plánování svozu vzorků do laboratoře z jednotlivých svozných míst. V případě objednávky speciálních analýz vzorků mléka (např. pTBC, BVD, zjištění březosti, …) musí být použit samostatný přepravní lístek přiložený ke vzorkům.
Individuální vzorky je nutné dopravit do příslušného svozného místa co nejdříve po ukončení odběru. Transport individuálních vzorků organizuje a zajišťuje ČMSCH, a.s. Vzorky jsou předány do laboratoře pro rozbor mléka v Brně (LRM) ke zpracování. Individuální vzorky doručené ihned po kontrole přímo do laboratoře budou až do zpracování uloženy v chladicím boxu laboratoře. Individuální vzorky nekvalitní, neoznačené, doručené do LRM jako znečištěné budou z rozboru vyloučeny.
Transportní boxy musí být označeny etiketou s čarovým kódem. Transport individuálních vzorků je organizován tak, aby časově a technicky vyhovoval všem platným normám a předpisům souvisejícím s analytickou činností v oblasti syrového mléka, které je laboratoř povinna dodržovat.
Chovatelé mají nyní možnost zobrazení kalendáře, který zobrazuje plánované svozy vzorků z veřejně přístupných míst. Na tato místa chovatelé mohou dovézt vzorek pro rozbor mléka, který bude následně převezen do LRM v Brně. Zelené zatržítko značí, že na dané místo je technikem KU objednán svoz, a tudíž bude zajištěn odvoz vzorku v daný den.
Metody kontroly mléčné užitkovosti
Metody kontroly užitkovosti A
Symbol A4 znamená výkon kontroly mléčné užitkovosti pouze pracovníkem provádějícím KU oprávněné osoby v intervalu 4 týdnů.
V rámci metody kontroly A4 lze rozdělit kontrolu užitkovosti podle způsobu zjišťování dojivosti a obsahu mléčných složek na jednotlivé varianty.
Varianty metody kontroly užitkovosti A:
- varianta A4-P
- varianta A4-A
- varianta A4-T
- varianta A4-R
Denní doba KU (vždy je uváděna v rozborovém protokolu):
večer 1
ráno 2
večer i ráno 3
Varianta A4-P s celkovým výdojkem a poměrným vzorkováním
Zjištění dojivosti
U této metody se zjišťuje množství nadojeného mléka jako celkový výdojek za kontrolní den, který je tvořen součtem dílčích výdojků v kontrolním dnu. K příslušné dojivosti je připojen individuální vzorek.
Odebíraný individuální vzorek musí být vždy reprezentativní o celkovém objemu 25-30 ml a musí splňovat níže uvedená kritéria.
Vzorkování
- Pokud při technologii dojení se nachází interval mezi dojeními 10–14 hodin, skládá se celkový objem individuálního vzorku ze dvou stejně velkých objemů z večerního a ranního dojení (dvojí dojení).
- Pokud při technologii dojení se nachází interval mezi dojeními 8 ± 0,5 hodiny, skládá se celkový objem individuálního vzorku ze třech stejných objemů z každého dílčího dojení (trojí dojení).
- Při technologii trojího dojení s nepravidelným časovým intervalem (nepravidelné trojí dojení) je využíván následující postup. Odběr dvou poměrných vzorků v systému nepravidelného trojího dojení je identický s odběrem poměrných vzorků při dojení 2x denně. Odběr poměrných vzorků se tedy týká večerního a ranního dojení. Odebírá se poměrný vzorek o stejném objemu z ranního a večerního dojení od všech dojnic do skončení laktace. Z třetího dojení (dojení, které nesplňuje pravidelný interval) se nevzorkuje.
Dojivost krav v kg se uvádí za celý kontrolní den.
- Pokud při technologii dojení se nachází interval mezi dojeními 6 hodin, skládá se celkový objem poměrného vzorku ze čtyř stejných objemů z každého dílčího dojení.
- V ostatních případech je nutné odebírat poměrné vzorky, jejichž objemové složení odpovídá objemu výdojků v kg jednotlivých dílčích dojení (např. systém 1 ml vzorku → 1 kg mléka).
- Objem mléka, ze kterého se bude odebírat individuální vzorek, musí být bezprostředně před odběrem dostatečně promíchán dle pokynů výrobce měřiče; pokud není měřič konstruován k automatickému odběru individuálních vzorků, mléko se přelije do jiné nádoby odpovídající velikosti a odtud je individuální vzorek odebrán.
- Pracovník, provádějící KU je povinen maximálně omezit styk mléka určeného k odběru individuálních vzorků se stájovým prostředím a musí zajistit identifikovatelnost individuálního vzorku.
- Individuální vzorek mléka musí být konzervován.
U metody A4-P nedochází k přepočtu složek!
Tabulka 12: Číselník pro metodu A4-P.
|
Označení ve jmenovce stájí |
Označení v rozborovém protokolu |
||
|
způsob zajištění KU |
1 |
denní doba |
3 |
|
způsob provádění KU |
6 |
interval dojení |
0 |
Varianta A4-A s celkovým výdojkem a alternativním vzorkováním
Zjištění dojivosti
Při využití varianty A4-A se zjišťuje množství nadojeného mléka jako celkový výdojek za kontrolní den, který je tvořen součtem dílčích výdojků v kontrolním dnu. K příslušné dojivosti je odebrán alternativní vzorek. Obsahové složky mléka jsou korigovány podle zvláštních certifikovaných metodik. Metodu A4-A lze využít pouze v případě dvojího dojení, příp. pravidelného trojího dojení, tedy dojení, pro jejichž intervaly mezi dojeními jsou stanoveny přepočtové regresní rovnice, viz tabulka 13.
Tabulka 13: Denní doba – interval při metodě A4-A.
|
Doba dojení |
Interval v hodinách |
Označení intervalu |
Přepočet složek (tuk) |
Počet dojení |
|
večer (1) |
8 hodin trojí dojení |
1 |
y = 0,6971 . x + 1,1044 |
3 |
|
méně než 11 hodin |
2 |
y = 0,7552 . x + 0,5126 |
2 |
|
|
11–12 hodin |
3 |
y = 0,7748 . x + 0,5948 |
2 |
|
|
12 hodin |
4 |
y = 0,6833 . x + 1,2349 |
2 |
|
|
ráno (2) |
8 hodin trojí dojení |
5 |
y = 0,6871 . x + 1,3191 |
3 |
|
více než 13 hodin |
6 |
y = 0,8016 . x + 0,9680 |
2 |
|
|
13 a méně hodin |
7 |
y = 0,8754 . x + 0,6841 |
2 |
|
|
12 hodin |
8 |
y = 0,6932 . x + 1,381 |
2 |
INTERVAL = interval mezi začátkem předchozího a kontrolního dojení
Vzorkování
Alternativním vzorkem se rozumí individuální vzorek nabraný z jednoho výdojku o celém objemu, a to střídavě ráno a večer. Při využití varianty A4-A se odebírá vždy jediný individuální vzorek celého objemu vzorkovnice (25-30 ml) v kontrolním dnu. Pro další zpracování výsledků je důležité uvedení časového intervalu mezi jednotlivými dojeními v průběhu kontrolního dne. Uvažované alternativy jsou následující:
- Interval 8 hodin – aktuální v technologii trojího dojení s pravidelným intervalem mezi dojeními. Alternativní vzorky o plném objemu se odebírají střídavě jeden měsíc z ranního a druhý měsíc z poledního nebo večerního výdojku. (Počítáme s tím, že ráno je vždy dojeno celé stádo, v poledne nebo večer může být vynechána při dojení některá skupina krav. V tom případě v tuto dobu nevzorkujeme.) Pokud je pravidelně 3x dojeno celé stádo, můžeme libovolně zvolit střídání ráno-poledne nebo ráno-večer.
- Interval 11–13 hodin – aktuální v technologii klasického dvojího denního dojení. Využití této alternativy se týká chovů, kde interval mezi ranním a večerním dojením je 11 a 13 hodin. Alternativní vzorky o plném objemu se odebírají střídavě jeden měsíc z večerního a druhý měsíc z ranního výdojku. Přepočet obsahu mléčných složek a somatických buněk je dán kombinací kódů denní doby a intervalu.
- Interval 10–14 hodin – aktuální v technologii klasického dvojího denního dojení. Využití této alternativy se týká chovů, kde interval mezi ranním a večerním dojením je 10 a 14 hodin. Alternativní vzorky o plném objemu se odebírají střídavě jeden měsíc z večerního a druhý měsíc z ranního výdojku. Přepočet obsahu mléčných složek a somatických buněk je dán kombinací kódů denní doby a intervalu.
- Interval 12 hodin – aktuální v technologii klasického dvojího denního dojení. Využití této alternativy se týká chovů, kde interval mezi ranním a večerním dojením je 12 hodin. Alternativní vzorky o plném objemu se odebírají střídavě jeden měsíc z večerního a druhý měsíc z ranního výdojku. Přepočet obsahu mléčných složek a somatických buněk je dán kombinací kódů denní doby a intervalu.
Tabulka 14: Číselník pro metodu A4-A.
|
Označení ve jmenovce stájí |
Označení v rozborovém protokolu |
||
|
způsob zajištění KU |
1 |
denní doba |
večer 1 ráno 2 |
|
způsob provádění KU |
7 |
interval dojení |
vyplní se dle tabulky 13 |
Varianta A4-T s dílčím výdojkem a alternativním vzorkováním
Zjištění dojivosti
Při zavedení varianty kontroly A4-T se zjišťuje množství produkovaného mléka uvedením pouze příslušného dílčího výdojku (ranního nebo večerního). Celkový nádoj bude vypočítán pomocí kombinace denní doby a intervalu mezi dojeními podle zvláštních certifikovaných metodik. Při výpočtu množství mléka se využívají rovnice uvedené níže v tabulce 15. Variantu kontroly A4-T je možno využít pouze při četnosti dojení dvakrát denně (z důvodu problematického výpočtu dojivosti v kg v případě vícečetného dojení).
Tabulka 15: Denní doba – interval při metodě A4-T.
|
Doba dojení |
Interval v hodinách |
Označení intervalu |
Přepočet složek (mléko, tuk) |
|
večer (1) |
méně než 11 hodin |
2 |
M: y = 2,1419 . x + 2,4021 T: y = 0,7552 . x + 0,5126 |
|
11–12 hodin |
3 |
M: y = 1,9681 . x + 2,2828 T: y = 0,7748 . x + 0,5948 |
|
|
12 hodin |
4 |
M: y = 1,8992 . x + 2,0501 T: y = 0,6833 . x + 1,2349 |
|
|
ráno (2) |
více než 13 hodin |
6 |
M: y = 1,6361 . x + 1,3444 T: y = 0,8016 . x + 0,9680 |
|
13 a méně hodin |
7 |
M: y = 1,7021 . x + 2,2064 T: y = 0,8754 . x + 0,6841 |
|
|
12 hodin |
8 |
M: y = 1,7735 . x + 2,4081 T: y = 0,6932 . x + 1,381 |
INTERVAL = interval mezi začátkem předchozího dojení a kontrolního dojení
POZOR! Kombinace doby dojení (denní doba kontroly) a intervalu u metody AT jsou přípustné pouze tyto: 1 2; 1 3; 1 4; 2 6; 2 7; 2 8.
ERVAL = interval mezi začátkem předchozího a kontrolního dojení
Vzorkování
Obsah složek v kontrolním dnu se zjišťuje pouze jednou, a to střídavě jeden měsíc při večerním a následující měsíc při ranním dojení. Odebraný individuální vzorek musí mít objem 2530 ml. Obsahové složky mléka jsou přepočítány podle zvláštních certifikovaných metodik. Pro výpočet obsahu mléčných složek se využívají regresní rovnice identické s metodou A4-A. Při metodě A4-T je tedy zadání doby dojení a intervalu podobné metodě A4-A, nelze využít intervalu 1 a 5 (vztahují se na pravidelné trojí dojení).
Tabulka 16: Číselník pro metodu A4-T.
|
Označení ve jmenovce stájí |
Označení v rozborovém protokolu |
||
|
způsob zajištění KU |
1 |
denní doba |
večer 1 ráno 2 |
|
způsob provádění KU |
8 |
interval dojení |
vyplní se dle tabulky 15 |
Varianta A4-R AMS systémy (dojící roboty)
Varianta A4R se používá v systémech robotického dojení, kdy odběr vzorků probíhá automaticky pomocí tzv. shuttle. Dojení celého stáda může být jak řízené, tzv. nahánění do robotických hnízd, tak neřízené, s volným vstupem krav do robota.
Zjištění dojivosti
Množství nadojeného mléka za kontrolní den se vypočítává jednotně dle unifikované metodiky ve výpočetním centru Plemdat z jednotlivých dojení za období 7 dnů. Pro výpočet se použije soubor odesílaný technikem KU z programu daného robota po skončení odběru vzorků.
Vzorkování
Vzorkování probíhá automaticky bez přítomnosti technika KU a je plně závislé na nastavení robota. V souboru odesílaném technikem KU z robota je příznakem označeno dojení, ze kterého je odebírán vzorek. Obsah tuku se přepočítává regresní rovnicí s využitím časových záznamů o intervalu předcházejícího dojení. Ostatní složky se nepřepočítávají.
U řízeného robotického dojení nerozlišujeme denní dobu odběru vzorků.
Tabulka 17: Denní doba – interval při metodě A4-R.
|
Doba dojení |
Interval v hodinách |
Označení intervalu |
Přepočet složek |
|
automatické dojení |
0 |
0 |
korekce regresní rovnicí pro AMS |
Tabulka 18: Číselník pro metodu A4-R.
|
Označení ve jmenovce stájí |
Označení v rozborovém protokolu |
||
|
způsob zajištění KU |
1 |
denní doba |
večer 1 |
|
způsob provádění KU |
9 |
interval dojení |
0 |
Schéma průběhu kontroly užitkovosti
Průběh KU
Prvotní doklady
Podklady určené k výkonu kontroly užitkovosti.
Elektronický rozborový protokol (ERP)
Popis ERP
Elektronický rozborový protokol (ERP) je určen pro záznam údajů o dojivosti při kontrolním dnu. Současně se stává průvodním dokladem k vzorkům mléka. Při pravidelné kontrole ve stáji se zapisují údaje o dojivosti krav a číslu vzorku od všech dojících krav, u nichž je prováděn kontrolní den. ERP je využíván v rámci plošného elektronického sběru dat KU (ESD).
Jedná se o seznam plemenic z předchozí KU. Vytváří se 1x měsíčně při zpracování KU, případně může být na vyžádání vytvořen tzv. Dotisk RP příslušné stáje.
ERP je datový soubor používaný aplikací pro ESD při KU. Je vytvářen ze souboru xxxxxxxxxx.roz (xxxxxxxxxx je číslo stáje pro registraci dat KU) a je následně připravován pro záznam údajů zjišťovaných při kontrolním dnu. Tento soubor vytváří Plemdat při zpracování Měsíční sestavy KU. V aplikaci pro sběr dat komunikuje s Elektronickým hlášením otelení, změn a přesunů (EHZOP).
ERP umožnuje kromě záznamu údajů o dojivosti a číslu vzorku některé funkce zápisu „změny stavu“ (vyřazení z KU, zaprahnutí, zápis nově otelených a přisunutých krav). Konréktní změny jsou uvedeny v tabulce 19.
Pro identifikaci krav při odběru vzorků podle obojkových čísel musí být ERP podporován daty chovatele o přiřazení obojkového čísla k ušnímu číslu.
Číslo vzorkovnice v ERP je vytvořeno z čarového kódu sejmutého z etikety na vzorkovnici.
Tabulka 19: Číselník pro změny stavu hlášené v ERP.
|
Změna |
Číselný znak |
Tiskne počítač* |
|
zaprahnutí do 305 dnů laktace (v rozmezí 240 až 304 dnů) |
40 |
40 |
|
zaprahnutí při 240 a víc dnech a současně mléko nižší jak 2.000 kg |
40 |
41 |
|
zaprahnutí před dosažením 240 dnů a hranice mléka překročeny |
40 |
42 |
|
zaprahnutí před 240 dny a současně nesplněny hranice mléka |
40 |
43 |
|
dosažení 305denní laktace |
|
30 |
|
dosažení 305denní laktace, ale současně nesplněna hranice mléka |
|
31 |
|
vyřazení pro převod krávy mimo ku, zrušení ku v celém chovu |
51 |
51 |
|
vyřazení pro nízkou užitkovost |
52 |
52 |
|
vyřazení pro vysoký věk |
53 |
53 |
|
vyřazení pro ostatní zootechnické důvody (vady zevnějšku, nevyhovující dojitelnost, nevyhovující přizpůsobivost technologii) |
54 |
54 |
|
vyřazení pro onemocnění vemene |
55 |
55 |
|
vyřazení pro poruchy plodnosti |
56 |
56 |
|
vyřazení pro důsledky těžkého porodu |
57 |
57 |
|
vyřazení z jiných zdravotních důvodů |
58 |
58 |
|
vyřazení pro onemocnění končetin |
71 |
71 |
|
vyřazení z důvodu úrazu, poranění |
72 |
72 |
|
vyřazení pro metabolická onemocnění |
73 |
73 |
|
vyřazení pro respirační onemocnění |
74 |
74 |
|
vyřazení z důvodu nákazy |
75 |
75 |
|
krávy vybrané pro produkci býků |
61 |
|
|
krávy vybrané, ale z další produkce vyřazené |
62 |
|
|
krávy trvale vyřazené z produkce býků (vyřazené při prvém výběru) |
63 |
|
|
podmíněně vybrané |
64 |
|
Tiskne počítač* = výsledný znak na sestavě; znamená odpověď z plemenářské databáze na to, v jakém stavu se aktuálně kráva nachází.
Zjišťování dojivosti
Údaje o dojivosti jsou do ERP zaznamenány ihned ve stáji/dojírně (při zjišťování dojivosti odečtem z měřiče mléka) nebo mohou být vložena data ze SW dojírny ve formě opisu dat nebo datového souboru (opis dat nebo datový soubor potom plní funkci prvotního dokladu o zjištění dojivosti).
Způsoby zjišťování dojivosti:
- Dojírna bez PC - Tru-Test → technik opisuje zjištěné nádoje do PDA + odběr vzorku mléka rovněž z Tru-Testu dle dané metody KU (viz Metody KU)
- Dojírna bez PC s vestavěným Tru-Testem - zobrazování nádojů na panelu → opis nádojů z displeje do PDA + odběr vzorku mléka
- Dojírna s PC - elektronické stahování nádojů z PC do PDA + odběr vzorku mléka
Odeslání ERP
Po vyplnění všech údajů v ERP je soubor aplikacemi odesílán na do výpočetního střediska Plemdat pod označením xxxxxxxxxx_AAA_lab (kde xxxxxxxxxx je číslo stáje, AAA je značka laboratoře rozboru mléka). Sloučení výsledků rozborů mléka s údaji zaznamenanými do ERP při kontrolním dni je prováděno SW schváleným osobou odpovědnou za zpracování dat.
Při provádění kontroly užitkovosti metodou A4R – (dojící roboty) nejsou do souboru ERP, který je předáván na portál Plemdatu, zaznamenány údaje o dojivosti. Údaj o dojivosti je stanoven z hodnot jednotlivých dojení krávy za posledních 7 dnů, které jsou zasílány do výpočetního střediska Plemdat v zvláštním souboru. Dojivost krávy za kontrolní den je před zpracováním všech dat z kontrolního dne stanovena podle unifikované metodiky.
Mimokontrolní vzorky
Odebrané vzorky od krav, u nichž není prováděn kontrolní den (mimokontrolní vzorky - na základě požadavku chovatele) jsou v ERP identifikovány čarovým kódem a číslem zvířete, ale neuvádí se údaj o dojivosti. Hodnoty rozboru těchto vzorků jsou vyloučeny ze zpracování do měsíční sestavy KU. Stejným způsobem se zapisují vzorky mléka (bazény, sekce), kdy v označení v čísla krávy uvedeme: 777777 + pořadové číslo vzorku (od 001).
Výsledky těchto analýz jsou poskytovány chovateli jako orientační výsledky obsahových složek, počtu somatických buněk a koncentrace močoviny prostřednictvím služby „Rychlé výsledky“ na internetové aplikaci ČMSCH „Přístup k datům“ (více informací o aplikaci zde).
Hlášení změn, otelení a přesunů (HZOP)
Popis HZOP
HZOP je prvotním dokladem, používaným pro oznámení změn zjištěných při KU. Slouží pro otelení krávy = otevření nové laktace, zapsání telat do plemenářské databáze, zařazení krávy na první nebo vyšší laktaci, pro přesuny mezi stájemi apod. (všechny změny uvedeny v tabulce 20).
Veškeré změny prováděné na HZOP se zadávají do PDA. Data do HZOP jsou stahovány z ÚE → tyto je nutné v PDA nejprve odsouhlasit tak, aby bylo vše v souladu se stájovou evidencí chovatele. Nová otelení, která v den prováděné KU nejsou v ÚE evidována, je povinen technik KU do PDA zadat ručně opisem ze stájového deníku chovatele, viz Postup pro vyplňování HZOP v PDA.
Číselné označení změn je uvedeno v tabulce 20. Podrobný návod pro použití jednotlivých kódů změn je uveden v tabulce 21. V případě hlášení, které vyžaduje také uvedení pohlaví či průběh porodu (např. změny 20, 21, 81, ...) jsou tyto kódy uvedeny v tabulce 22 (číselník pohlaví) a v tabulce 23 (číselník průběhu porodu).
Tabulka 20: Číselník změn pro HZOP.
|
Změna |
Kód změny pro zadávání do PDA |
Tiskne počítač* |
|
otelení (do KU již zařazené) krávy na 2. a vyšší laktaci |
20 |
20 |
|
otelení prvničky a současné zařazení do KU (1. laktace) |
21 |
21 |
|
otelení krávy na 2. a vyšší laktaci dosud v KU neregistrované (2.-18. laktace) |
22–38 |
21 |
|
úhyn krávy při otelení (nelze použít u jalovic) |
39 |
40, 57 |
|
vyřazení celé stáje mimo KU, zrušení KU v celém chovu |
51 |
51 |
|
výmaz krávy z PK |
66 |
NE |
|
požadavek na zápis krávy do PK |
77 |
|
|
přesun mezi chovy (1 kráva nebo celá stáj) |
70 |
|
|
výmaz telete z archivu telat |
80 |
|
|
převzetí registrace telete z ÚE do archivu telat |
81 |
|
|
převzetí původu krávy z ÚE (i vyřazené) do KU |
82 |
|
|
rušení záznamů v měsíční KU (všechny údaje na základních sestavách měsíčních výsledků KU se zruší, data v archivu zůstanou zachována!) |
90 |
|
* Tiskne počítač = výsledný znak na sestavě; znamená odpověď z plemenářské databáze na to, v jakém stavu se aktuálně kráva nachází.
Postup pro vyplňování HZOP v PDA
Po vyhledání dané stáje → stažená zvířata (krok 1) → otevřít HZOP → zvolit Načíst ze serveru → načtení seznamu telat z ÚE (krok 2) → odsouhlasit každé tele, případně opravit vícečetné porody → následně zadání nové změny, např. nové otelení pod číslem změny 20 (krok 3).
Obrázek 1: Ukázka postupu pro vyplňování HZOP v PDA.
____________KROK 1_________________________________________________KROK 2________________________________________________KROK 3
Při vyplňování HZOP v PDA se automaticky zobrazí potřebné kolonky pro vložení daných údajů vázajících se k hlášené změně. Níže jsou pro názornost zobrazeny změny 70 (přesun celé stáje), 77 (zápis do PK) a 81 (natažení telete do plemenářské databáze z databáze ÚE).
Obrázek 2: Ukázka zadávání změn (70; 77; 81) v PDA.
______________ZMĚNA 70_______________________________________ZMĚNA 77__________________________________________ZMĚNA 81
Účel použití a podrobná charakteristika všech kódů, které jsou zaznamenávány na HZOP, jsou uvedeny níže v tabulce 21.
Tabulka 21: Návod pro použití jednotlivých kódů změn.
|
Kód změny |
Popis změny |
Údaje k vyplnění |
Poznámka |
|
20 |
otelení krávy (krávy do KU již zařazené) |
číslo krávy, datum otelení, pohlaví telete (dle číselníku pohlaví), průběh porodu, číslo telete |
datum otelení nesmí být starší 10 měsíců |
|
20 |
otelení krávy – zmetání |
číslo krávy, datum zmetání, kód pro pohlaví 71 (zmetání) |
datum otelení nesmí být starší 10 měsíců; dojde k otevření nové laktace |
|
20 |
otelení krávy – narození dvojčat – hlášena jalovička |
číslo krávy, datum otelení, pohlaví telete (32 jalovička), průběh porodu, číslo telete |
datum otelení nesmí být starší 10 měsíců |
|
20 |
otelení krávy – narození dvojčat – hlášený býček |
číslo krávy, datum otelení, pohlaví telete (31 býček), průběh porodu, číslo telete |
datum otelení nesmí být starší 10 měsíců |
|
21 |
otelení prvničky a současné zařazení do KU |
číslo krávy, datum otelení, pohlaví telete (dle číselníku pohlaví), průběh porodu, číslo telete |
datum otelení nesmí být starší 10 měsíců |
|
22-38 |
otelení krávy na vyšší laktaci dosud v KU neregistrované (2.-18. laktace) |
číslo krávy, datum otelení, pohlaví telete (dle číselníku pohlaví), průběh porodu, číslo telete |
datum otelení nesmí být starší 10 měsíců |
|
39 |
úhyn krávy při otelení (nelze použít u jalovic) |
číslo krávy, datum otelení, pohlaví telete (dle číselníku pohlaví), průběh porodu, číslo telete |
v případě, že se jedná o prvotelku, musí se nahlásit nejprve otelení a po zpracování následující měsíc úhyn na rozborovém protokolu |
|
66 |
výmaz krávy z PK |
číslo krávy |
|
|
70 |
přesun krávy do jiné stáje |
číslo krávy, číslo původní stáje |
musí být hlášení z čísla stáje, která krávu přisouvá (když dojde k přesunu krávy na jiné hospodářství před otelením, nehlásí se 70, ale pouze se zašle změna otelení z nového čísla hospodářství) |
|
70 |
přesun celé stáje (všech krav) do stáje jiné |
číslo 9x9 (CZ000999999999), číslo původní stáje |
musí být hlášeno z čísla stáje, která krávu přisouvá |
|
77 |
požadavek na zápis krávy do PK |
číslo krávy, datum otelení |
stáj musí být přiřazena do PK |
|
80 |
vymazání telete z archivu telat |
číslo matky, pohlaví telete (dle číselníku pohlaví), číslo telete |
provádí se výjimečně, když neproběhne automatické převzetí původu telete z ÚE |
|
81 |
převzetí registrace telete z ÚE do archivu telat |
číslo krávy, datum otelení, pohlaví telete (dle číselníku pohlaví), číslo telete |
číslo telete, datum narození a číslo matky musí odpovídat stavu v ÚE |
|
82 |
převzetí původu krávy z ÚE (i vyřazené) do KU |
číslo krávy |
používá se, pokud neproběhne automatické převzetí původu krávy z ÚE po zpracování měsíční sestavy KU (rozdíl registrace původů signalizován chybou 69) |
|
90 |
rušení záznamů v měsíční KU |
číslo krávy |
používá se v případech registrace údajů k chybnému číslu krávy, ne k vyřazení krávy z KU |
Tabulka 22: Číselník pro pohlaví narozeného telete.
|
Číselný znak |
Tiskne počítač* |
Tiskne počítač* |
|
|
býček |
01 |
BYC |
B |
|
jalovička |
02 |
JAL |
J |
|
dvojčata – býčci |
11 |
BZ2 |
BB |
|
dvojčata – jalovičky |
22 |
JZ2 |
JJ |
|
dvojčata různé pohlaví – býček |
31 |
BZ2 |
BJ |
|
dvojčata různé pohlaví – jalovička |
32 |
JZ2 |
JB |
|
dvojčata – živý býček 2. tele mrtvé |
41 |
B+M |
B+ |
|
dvojčata – živá jalovička, 2. tele mrtvé |
42 |
J+M |
J+ |
|
živý býček z trojčat + více narozených |
51 |
BZ3 |
B3 |
|
živá jalovička z trojčat + více narozených |
52 |
JZ3 |
J3 |
|
žádné živě narozené tele a 1 mrtvé |
61 |
+ |
+ |
|
žádné živě nar. tele a 2 mrtvá telata |
62 |
++ |
++ |
|
žádné živě nar. tele a 3 mrtvá telata |
63 |
+++ |
+++ |
|
žádné živě nar. tele a 1 mrtvý býček |
64 |
+ |
+ |
|
žádné živě nar. tele a 1 mrtvá jalovička |
65 |
+ |
+ |
|
býček živě narozený, úhyn do 48 hodin |
66 |
+ |
+ |
|
jalovička živě narozená, úhyn do 48 hodin |
67 |
+ |
+ |
|
zmetání po 7 měsících březosti |
71 |
ZM |
Z |
* Tiskne počítač = výsledný znak na sestavě; znamená odpověď z plemenářské databáze na to, v jakém stavu se aktuálně kráva nachází.
Pozn.: Kódy 64 až 67 nelze používat pro vícečetné porody s mrtvě narozenými telaty.
Tabulka 23: Číselník pro průběh porodu.
|
Číselný znak |
Význam |
Popis |
|
1 |
žádoucí porod |
spontánní porod bez pomoci ošetřovatele |
|
2 |
zvládnutelný porod |
porod s pomocí jednoho až dvou ošetřovatelů |
|
3 |
nežádoucí porod |
porod vyžadující pomoc tří a více osob nebo pomoc veterinárního lékaře |
|
4 |
císařský řez nebo těžký porod |
porod vyžadující léčbu po porodu s opakovanou návštěvou veterináře |
|
9 |
neznámý průběh |
informace o průběhu porodu není dostupná |
Pozn.: Mrtvě narozené tele nemusí znamenat komplikovaný porod. Průběh porodu může být i 1 nebo 2.
Co je dobré vědět
"Automatický přesun“ je vyvolán jen otelením a rozborovým protokolem za další kontrolu v laktaci.
Chybně evidované změny 51-58, 71-75 (hlášeny z rozborového protokolu), které je potřeba zrušit (vyřazení nahlášeno omylem)→ lze provést změnou 11 (zadáním čísla krávy + kód změny 11) NEBO změnou 40 (zadáním čísla krávy + kód změny 40) v případech, kdy laktace nepokračuje. Změna 40 způsobí smazání vyřazení, ale nikoliv otevření laktace! Opravu lze provádět v následujícím měsíci, resp. jen do 2 měsíců po registraci vyřazení.
Přechod do následující laktace bez ukončení laktace předchozí: Dojí-li kráva až do následujícího otelení, aniž by byla předtím laktace ukončena, pak změna 20 automaticky provede ukončení předchozí laktace zaprahnutím změnou 40 (pokud počet laktačních dnů nedosáhl hodnoty 305 a nebyla již zaregistrována normovaná laktace). Otelení automaticky zahájí novou laktaci.
Časté pochybení
V datech zaslaných ke zpracování z jednoho kontrolního dne NELZE k jedné dojnici současně hlásit:
Hlášení oprav
Oprava rozborovým protokolem
Pro hlášení oprav je zřízen v systému eSkot → Hlášení → modul ORP (oprava rozborovým protokolem) umožňující registrovaným uživatelům záznam opravného hlášení, tzn. výmaz chybně registrovaných nebo dohlášení odmítnutých údajů o dojivosti, případně opravu chybně zaznamenaného údaje nebo opravu ušní známky v případě, že mléko bylo na základě obojku chybně zaregistrováno k jinému ušnímu číslu plemenice.
Po zvolení typu opravy, zadání čísla technika KU a čísla krávy, nabízí modul termíny kontrolních dnů KU. Po zvolení konkrétního termínu nabídne uživateli k dané krávě údaje z Rozborového protokolu. Modul nabízí pouze termíny KU, které byly u konkrétní krávy uskutečněny, a to jak ty zaregistrované, tak i ty nezaregistrované.
Nelze dohlásit termín KU, který se neuskutečnil nebo nebyl odeslán rozborovým protokolem.
Zásady provádění oprav
- Provádění oprav – dohlášení nebo výmaz údajů z kontrolního dne se provádí v probíhající laktaci.
- V probíhající laktaci je možné provádět opravu až do následujícího otelení. Otelením se uzavírá předchozí laktace a nelze již k této provést dohlášení údajů o dojivosti.
- Výmaz údaje o hodnotách dojivosti a mléčných složek je možné provádět zapsáním data kontroly. Tím se zruší všechny údaje krávy z kontrolního dne.
- Dohlášení údaje o dojivosti a mléčných složkách se provádí zapsáním data kontroly, údaj o dojivosti se přebírá bez korekce.
- V případě provádění opravy již registrovaného nádoje, je nutno mít novou hodnotu nádoje doloženou podkladem k opravě.
POZOR! U krav z metody A4-R (robot) není při dohlašování kontrolního dne automaticky vyplněn údaj o dojivosti. Tento údaj je nejprve nutné zjistit, a to z chybníku nebo opisu RP (uložen na: eSkot → SUPD → Prvotní doklady), kde je již korigován dle metodiky pro roboty.
Obrázek 3: Hlášení opravy rozborového protokolu v aplikaci eSkot.
Hlášení oprav – zařazování nových krav (ZNK-HO)
Tiskopis ZNK-HO je možné využívat pouze k opravě pořadí laktace (pouze u krav již zařazených do KU) a k opravě data otelení u probíhající laktace. Ostatní sloupce tiskopisu se nadále nevyužívají.
Tiskopis „ZNK-HO" k vyplnění je možné stáhnout zde.
Kdy provádím? → Když se provádí oprava pořadí laktace nebo oprava data otelení na probíhající laktaci.
Jak provádím? → Pouze pomocí tiskopisu ZNK-HO a jeho zaslání na skot@plemdat.cz.
Tabulka 24: Vysvětlivky k obrázku 3 – název změny dle uvedení čísla řádku.
|
Číselné pořadí řádku |
Popis změny |
|
1. |
oprava pořadí laktace na pořadí 03 |
|
2. |
oprava data otelení u probíhající laktace |
Obrázek 4: Vzor vyplnění tiskopisu ZNK-HO.
Opravy celoživotní užitkovosti (CŽ) krav
Tiskopis „Oprava CŽ krav – užitkovost“ se využívá výhradně pro opravu výpisu celoživotních výsledků krav na sestavě „Kontrolní list krávy“. Změny 51–58, 71-75 = trvalé vyřazení je možné hlásit tiskopisem „Oprava CŽ krav – užitkovost“ kravám, kterým tato změna z jakýchkoliv důvodů nebyla uvedena v denním zpracování KU.
Nezasílá se do LRM, ale přímo ke zpracování na Plemdat!
Tiskopis „Oprava CŽ krav – užitkovost" k vyplnění je možné stáhnout zde.
Obrázek 5: Tiskopis „Oprava CŽ krav – užitkovost“ - vzor vyplnění tiskopisu.
Tabulka 25: Vysvětlivky k obrázku 5 – vysvětlení k použití jednotlivých typů vět (01; 03).
|
Typ věty |
Popis změny |
Provedení zápisu |
|
01 |
smazání laktace |
kraj |
|
číslo krávy |
||
|
pořadí laktace, která má být vymazána |
||
|
Výmaz celé věty krávy se provede rovněž hlášením typu věty 01, ale do pořadí laktace se uvede 99. |
||
|
03 |
oprava data otelení u probíhající laktace; dohlášení údajů |
kraj |
|
číslo krávy |
||
|
stáj provedení 3. kontroly |
||
|
datum otelení |
||
|
pořadí laktace |
||
|
Hodnotové údaje za laktaci se zapíšou vždy všechny, i když je nutné opravit jen jediný údaj ↓ |
||
|
|
laktační dny |
|
|
mléko |
||
|
tuk (kg) |
||
|
bílkovina (kg) |
||
|
laktóza (kg) |
||
|
index p2:1 je-li alespoň 200 dnů |
||
|
změna |
||
|
způsob provádění a zajištění ku |
||
|
ukončení laktace měsíc a rok |
||
Opakovaný tisk kontrolního listu krávy se provede vždy, když byla prováděna oprava u některého z údajů kg mléka, kg tuku, kg bílkovin a opravované údaje jsou rozdílné od původně zaznamenaných.
Tabulka 26: Vyplňování jednotlivých sloupců tiskopisu „Oprava CŽ krav – užitkovost“ (pomůcka k obrázku 5).
|
Sloupec |
Obsah |
Zaznamenávaný údaj |
|
A |
kraj |
podle Jmenovky chovů |
|
B |
hospodářství |
indikace ustájení krávy podle Jmenovky chovů |
|
C |
stáj |
|
|
D |
kód země |
podle ušní známky |
|
E |
identifikační číslo krávy |
podle ušní známky |
|
F |
stáj provedení 3. kontroly – hospodářství |
zápis čísla hospodářství a stáje, kde bylo oznámeno provedení 3. kontroly, tj. stáj, kam bude laktace započtena |
|
G |
stáj provedení 3. kontroly – stáj |
|
|
H, I, J |
datum otelení – den, měsíc, rok |
zápis v pořadí: den, měsíc, rok otelení |
|
K |
pořadí laktace |
pořadí opravované, resp. dodatečně hlášené laktace |
|
L |
pohlaví telete |
pohlaví narozeného telete vztahující se k datu otelení, dle tabulky 22 (číselník pro pohlaví narozeného telete) |
|
M |
průběh porodu |
podle tabulky 23 (číselník pro průběh porodu) |
|
N |
laktační dny |
počet laktačních dnů za laktaci |
|
O |
mléko kg |
dojivost za laktaci v kg, celé číslo |
|
P |
tuk kg |
množství tuku za laktaci v kg, celé číslo |
|
Q |
bílkoviny kg |
množství bílkoviny za laktaci v kg, celé číslo |
|
R |
laktóza kg |
množství laktózy za laktaci v kg, celé číslo |
|
S |
obvod hrudi cm |
obvod hrudi krávy v cm (neuvádí se!) |
|
T |
mezidobí |
počet dnů mezidobí |
|
U |
index P2:1 |
poměr mléčné užitkovosti za druhých 100 dnů laktace k produkci za prvních 100 dnů v % a na celá čísla |
|
V |
index stáda |
relativní vyjádření užitkovosti dojnice za normovanou laktaci v kg B, vzhledem k užitkovosti stáje za posledních 12 měsíců, na celá čísla |
|
poznámka: údaj se jen přebírá z předchozího kontrolního listu krávy, ručně se nestanoví |
||
|
W |
změna |
podle tabulky 20 (číselník pro změny stavu) vyjadřuje ukončení laktace, nebo k oznámení krav kategorie matky býků (změny 61-64 a 69) |
|
X |
způsob provádění ku |
podle tabulky 3 |
|
Z |
způsob zajištění ku |
podle tabulky 4 |
|
A1 |
ukončení laktace – měsíc |
měsíc a rok ukončení laktace |
|
B1 |
ukončení laktace – rok |
|
|
C1 |
typ věty |
výmaz = 01 oprava, nebo dohlášení údajů = 03 |
Klíč k opravě chyb při zpracování dat KU skotu
Tento klíč slouží technikům KU skotu jako pomůcka při opravě sestavy Chybník KU (kkut02) uložené v aplikaci E-skot na SUPD.
Zahrnuje nejfrekventovanější chyby a vychází z publikace Zásady vedení Ústřední evidence automatizovaného zpracování dat kontroly užitkovosti skotu.
Pravidla pro opravu chyb
Pravidla pro opravu chyb vzniklých při zpracování HZOP
- Otelení/hlášení narození telete je možné provádět pouze není-li hlášené datum otelení starší než 10 měsíců.
- Otelení/hlášení narození telete je možné pouze na chovu, kde se tele narodilo, tzn. ušní známka telete byla vydána tomuto chovateli.
- Chcete-li pouze otevřít laktaci nebo zařadit prvotelku do KU (nedojde k registraci telete do databáze KU), můžete otelit bez uvedení čísla telete (je nutné uvést pohlaví a průběh porodu).
- Změnou 81 na HZOP lze zaregistrovat tele do databáze KU (původ se převezme z ÚE), ale nedojde k otelení krávy a otevření laktace!
- Častá chyba je mylné vyřazení žijící krávy, řešení najdete viz chyba „33“ a „13“. Jestli je vyřazená kráva na sestavě nebo už vypadla zjistíme v Databázi plemenic přítomností/nepřítomností „Probíhající laktace“, viz obrázek 6.
Obrázek 6: Náhled tabulky "Probíhající laktace" v Databázi plemenic.
- Oprava data otelení se provádí na tiskopisu „Hlášení oprav-ZNK“ a je možné ji zaslat na skot@plemdat.cz.
- Vytvoření a odeslání HZOP lze pouze z PDA a to i mimo termín KU → po stažení stáje a vytvoření HZOP se stáj uzavře a odesílá stejně jako při KU, pouze není přiložen RP.
Pravidla pro zpracování chyb vzniklých z RP
- Odmítnuté nádoje z chyb „13"; „14"; „16"; „27" je nutné po vyřešení chyby dohlásit vždy, pokud jsou více než 6. den po otelení.
- Chyba „27“ se objeví pouze v případě uznaného původu telete. Tzn. v případě zmetání nebo mrtvě narozeného telete (není věta o průkaznosti původu) se mléko neodmítá chybou „27“.
- V případě chybného hlášení do ÚE a vzniku neprůkazného původu telete se opět neobjeví chyba „27“.
Důležitá upozornění!
1. Prováděné opravy musí být prokazatelně doložitelné. Jako podklady k opravě slouží údaje z Chybníku KU, Prvotní doklady RP, HZOP a Opis výsledků z laboratoře (archivovány na Eskot-SUPD) a údaje z aplikace Databáze plemenic → Probíhající laktace → Doklady.
2. Oprava údaje o celkovém výdojku za kontrolní den musí být doložena dokumentací o zjišťování dojivosti (stájový zápisník, výpis z SW dojírny.)
3. Je nutné řešit chyby včas, tzn. v průběhu probíhající laktace! Dalším otelením krávy je předchozí laktace uzavřena a již není možné ji jednoduše opravit.
4. Je nutné dodržet časovou posloupnost opravy:
- HZOP je zpracováno přednostně před RP a ORP (pokud se sejdou ve stejný den);
- HZOP je zpracováno v den odeslání, ORP je zpracováno následující pracovní den po odeslání.
5. Další chyby zveřejňované v sestavě kkut02 Chybník KU jsou informativní. Ukazují na zápis krav a potomků do plemenných knih, přebírání původových údajů z ÚE do plemenářských dat KU nebo ukazují nepřesnosti při registraci údajů do archivu dat narozených telat.
Přehled chyb ze zpracování RP a jejich opravy
Tabulka 34: Chyby ze zpracování vět RP.
*za číslem chyby značí úplné odmítnutí hlášení
|
|
Chyby ze zpracování vět RP |
||
|
|
Popis chyby |
Zdroj chyby |
Řešení opravy |
|
11*
|
Zdvojené hlášení, stejná kráva stejné datum kontroly |
stejné hodnoty nádoje a hodnoty rozboru mléka |
neopravovat
|
|
různé hodnoty nádoje a hodnoty rozboru mléka – chybná identifikace krávy |
při zjištění chybného hlášení (chyba ušní známky-obojku) a identifikaci správného zvířete, provést ORP-typ opravy „změna UZ“ |
||
|
13*
|
Hlášení ke krávě nezapojené do KU |
Neohlášené nebo odmítnuté (z důvodu jiné chyby) otelení u prvotelky |
Znovu registrovat otelení, potom dohlásit odmítnuté údaje na ORP |
|
Kráva vyřazená z KU |
Omylem vyřazenou krávu opět zařadit do KU: a) zjištění následující měsíc (tzn. Kráva stále na sestavě) zaslat HZOP se změnou „11“ b) kráva již vypadla ze sestavy, zařadit otelením s pořadím laktace |
||
|
Hlášení údajů pod chybným číslem krávy |
Při identifikaci správného zvířete, provést ORP, typ opravy: „změna UZ“ |
||
|
14*
|
Zvýšení užitkovosti o 20 kg nad 305 laktačních dnů |
Hlášení otelení na HZOP – neohlášeno nebo neregistrováno z důvodu jiné chyby |
Registrovat otelení, následně dohlásit odmítnutý údaj na ORP |
|
Chybný údaj o dojivosti při přebírání z SW dojíren |
Existuje-li podklad k opravě, provést ORP, opravit chybně hlášený údaj |
||
|
Chybný údaj o dojivosti při ruční editaci nádojů |
Existuje-li podklad k opravě, provést ORP, opravit chybně hlášený údaj |
||
|
15*
|
Hodnota nádoje mimo povolený interval (viz. Zásady AZ dat KU) |
Opravit pouze v případě chybné registrace nádoje |
Existuje-li podklad k opravě, provést ORP, opravit chybně hlášený údaj |
|
16*
|
Hlášené nádoje po uzavření laktace změnou 40 |
Neohlášené nebo odmítnuté otelení (z důvodu jiné chyby) |
Registrovat otelení, potom dohlásit odmítnutý údaj na ORP |
|
Prověřit zaprahnutí (změna 40) |
Při chybném zaprahnutí krávy, znovu otevřít laktaci změnou „11“, dohlášení odmítnutého údaje na ORP |
||
|
17*
|
Datum kontroly do 6. dne po otelení |
Opravit pouze v případě chybně hlášeného data otelení |
Datum otelení lze opravit na papírovém formuláři „Hlášení oprav (Zařazování nových krav)“, následně dohlásit odmítnutý údaj na ORP |
|
19*
|
Chybně zadané datum kontroly nebo DD-INT |
Prověřit vyplnění data KU nebo DD-INT v RP |
Vždy hromadná oprava – vyžádat Plemdat |
|
Správné vyplnění v RP, ale DD-INT nesouhlasí se jmenovkou stáje |
Vždy hromadná oprava – vyžádat Plemdat |
||
|
20
|
Hlášení ke krávě vyřazené z ÚE |
Prověřit správnost editace obojků, prověřit u chovatele vyřazení z ÚE |
Při chybné editaci obojků (kdy hlášené údaje náleží jiné krávě) dohlášení údajů správné krávě přes ORP typ opravy „Oprava UZ“ |
|
21
|
Interval od poslední KU méně než 22 dnů |
Prověřit vyplnění data KU v RP |
Při chybné editaci data KU hromadná oprava – vyžádat Plemdat |
|
24
|
Zvýšení dojivosti o 50 % |
|
Existuje –li podklad k opravě, opravit hlášení o dojivosti na ORP |
|
25
|
Snížení dojivosti o 50 % |
|
Existuje –li podklad k opravě, opravit hlášení o dojivosti na ORP |
|
27*
|
Chybí hlášení otelení, které je ke dni zpracování RP hlášeno v ÚE |
Neohlášeno nebo nezpracováno HZOP |
Registrovat otelení, následně dohlásit odmítnuté údaje na ORP |
Dokument můžete vytisknout ve formátu PDF zde.
Přehled chyb ze zpracování HZOP a jejich opravy
Tabulka 35: Chyby ze zpracování vět HZOP.
*za číslem chyby značí úplné odmítnutí celého hlášení
|
|
Chyby při zpracování vět HZOP |
||
|
|
Popis chyby |
Zdroj chyby |
Řešení opravy |
|
30*
|
Nesmyslné pohlaví nepovolená ušní známka telete |
Chyba při ruční editaci HZOP |
Znovu ohlásit otelení se správnými údaji potomka |
|
31*
|
Zdvojené hlášení změny |
Chyba při ruční editaci HZOP-chybně hlášené pohlaví telete u vícečetných porodů |
V případě, že matka telete je již otelena s jedním potomkem, registrovat druhého potomka do archivu telat (změna 81) |
|
33*
|
Hlášení ke krávě nezapojené do KU |
Kráva dosud nezapojena do KU |
zapojit otelením na HZOP |
|
Kráva omylem vyřazena z KU |
Omylem vyřazenou krávu opět zařadit do KU: a) zjištění následující měsíc (tzn. Kráva stále na sestavě) zaslat HZOP se změnou „11“ b) kráva již vypadla ze sestavy, zařadit otelením s pořadím laktace |
||
|
Kráva již vyřazena z KU i ÚE – tele neregistrováno |
Převzetí telete z ÚE změnou 81 |
||
|
34
|
Věk při prvním otelení není v intervalu 550 až 1350 dnů |
Nepřevezme se původ prvotelky |
Pokud je správné datum hlášeného otelení, ohlásit převzetí původu krávy z ÚE změnou 82 |
|
36*
|
Hlášení otelení změnou 21 až 38, kráva je již zařazena do KU |
Prověřit datum posledního otelení a číslo telete |
Pokud je dané otelení krávy již registrováno, ohlásit převzetí telete z ÚE změnou 81 |
|
Může se jednat též o duplicitní zpracování dokumentu HZOP |
neopravovat |
||
|
38*
|
V době hlášení otelení je již registrována kontrola s vyšším datem, než je datum otelení Nebo je datum otelení starší více než 10 měsíců |
Hlášení otelení nebo zmetání na HZOP pozdě, kontrola s vyšším datem, než je datum otelení je již zaregistrována k předchozí laktaci |
Na ORP výmaz všech chybně registrovaných kontrol, potom ohlásit HZOP, následně vymazané kontroly opět zaregistrovat |
|
Chybné datum otelení při ruční editaci HZOP |
Znovu ohlásit otelení se správným datem |
||
|
39*
|
Mezidobí je méně než 240 dnů, zmetání 210 |
Již je zaregistrováno otelení, chovatel provedl opravu původu potomka – tele neregistrováno |
Ohlásit převzetí původu telete z ÚE změnou 81 |
|
Chybné datum otelení při ruční editaci HZOP |
Znovu ohlásit otelení se správným datem |
||
|
Může se též jednat o duplicitní zpracování HZOP |
neopravovat |
||
|
41*
|
Hlášení otelení krávy nezařazené do ÚE |
Chyba při ruční editaci HZOP |
Znovu ohlásit otelení se správným ušním číslem |
|
Zařazení zvířete do ÚE |
Prověřit u chovatele, potom opět HZOP |
||
|
69*
|
Datum hlášeného otelení krávy je jiné než datum narození telete v ÚE (rozdíl 8 a více dnů) |
Zaregistrováno chybné otelení |
Opravu data otelení je možno provést na papírovém tiskopisu „Hlášení Oprav-ZNK“ |
|
Datum otelení krávy podle stájové evidence je správné, ale datum registrace telete do ÚE je jiné |
Neopravovat |
||
|
74*
|
Hlášení narození telete s jinou matkou, než je v ÚE |
Chyba při ruční editaci HZOP |
Znovu ohlášení otelení se správným ušním číslem telete |
|
Chybné hlášení chovatele do ÚE |
Pokud je již chovatelem provedena oprava č. telete do ÚE, odeslat znovu HZOP V případě dosud neprovedené opravy telete v ÚE, otelit (tzn. otevřít laktaci) bez hlášení čísla telete. (Po provedené opravě v ÚE, tele registrovat změnou 81) |
||
|
75
|
Hlášené otelení krávy je jiné, než narození tel ete v ÚE |
Chyba při ruční editaci HZOP |
Neopravovat, datum otelení je převzato z ÚE |
|
Chybné hlášení chovatele do ÚE |
Opravu data otelení je možno provést na papírovém tiskopisu „Hlášení Oprav-ZNK“ |
||
Dokument můžete vytisknout ve formátu PDF zde.
Dokument k vytisnutí ZDE.
Výstupy z kontroly užitkovosti
Rychlé výsledky z LRM
Měsíční sestavy (upraví Hanča)
Kontrolní list krávy
KONTROLNÍ LIST KRÁVY = LAKTAČNÍ LÍSTEK
Kontrolní list krávy je k nalezení v aplikaci eSkot (po rozkliknutí čísla dané plemenice).
Obrázek 7: Kontrolní list krávy CZ 869186961.
Podrobná charakteristika kontrolního listu krávy
Každé krávě, která ukončila při kontrolním dnu laktaci, jsou vypsány výsledky všech dosud známých registrovaných laktací. Laktace jsou vypsány pod číslem stáje, kde ukončení nastalo. Sestava obsahuje indikaci stáje i číselné označení krávy, včetně jednorázových údajů – datum narození, plemeno, původ (otec, matka a otec matky a matka matky), označení, zda se jedná o matku býků. Měsíc ukončení laktace je totožný s měsícem uvedeným v datu kontroly.
Všem kravám z dovozu je tištěno i jejich původní číslo a původní země; tyto údaje se tisknou i u matky, otce, matky i otce matky. U otce a otce matky je místo původního čísla tištěno i původní jméno.
Dále jsou uvedeny údaje o jednotlivých laktacích, jak normovaných, nenormálních, případně neuznaných. Kromě produkce mléka, tuku a bílkoviny v kilogramech, procentu tuku a bílkoviny je uváděn průměr somatických buněk (SB) a lineární score SB. U každé normované laktace je tištěn index stáda (o tom více v kapitole Index stáda). U starších krav s jediným známým stádovým indexem se tento index používá pro hodnocení jen tehdy, jestliže je stádový index znám právě u té laktace, podle které je krávě stanovena třída za užitkovost → např.
Tabulka 28: Číselník pro třídy užitkovosti krávy (celoživotní užitkovost krav).
|
Třída užitkovosti krávy |
Číselný znak |
|
ER |
1 |
|
E |
2 |
|
I |
3 |
|
II |
4 |
|
bez třídy |
5 |
|
ER plemenná |
6 |
|
E plemenná |
7 |
Ve sloupci „ZPŮSOB PROVÁD. KU“ je uvedena zkratkou metoda a varianta KU, ve které byla laktace sledována. Pokud je v laktaci vyhodnocena pouze produkce mléka, je ve sloupci „ZPŮSOB PROVÁD. KU“ uveden znak F.
Charakteristika souhrnných údajů a výsledků plemenice na kontrolním listu krávy
- Celoživotní užitkovost vyjadřuje absolutní užitkovost za všechny laktace krávy jak normované, tak nenormální, s vyloučením laktací neuznaných, které do souhrnu nejsou započítávány.
- Přiznání znaku TB a TK je určeno podle součtu jen za normované laktace. Znaky TB se přidělují jen dojnicím, které mají všechny normované laktace kontrolované se způsobem provádění KU 6 a více. Dojnice s podílem krve C větším a rovným 50 % dostávají znak TB, resp. TK při dosažení celoživotní užitkovosti 2000 kg T+B, resp. 1100 kg T. U ostatních krav 2300, resp. 1300 kg. Za každých dalších 500 kg T+B, resp. dalších 300 kg T nad již uvedené hranice se přidělují další znaky TB, resp. TK.
- Průměrná užitkovost je stanovena za normované laktace a všechny sledované znaky.
- RPH jsou relativní plemenné hodnoty vyjádřeny v procentech vůči průměru populace.
- PH jsou plemenné hodnoty vyjadřující genetickou hodnotu krávy v absolutních údajích daného znaku. Ve výsledném vyjádření plemenné hodnoty je zahrnut i vliv plemenné příslušnosti, příslušný podíl plemenné hodnoty otce a otce matky.
- Stádo - průměr a Stádo - směr. odchylka jsou uváděny při tisku pro usnadnění práce s PH krav ve stádě a znamenají tedy průměry a směrodatné odchylky spočtené za odpovídající skupinu všech živých krav ve stáji.
- Stádo - průměr zobrazuje příslušné průměry a zleva před nimi je dvěma písmeny vyznačeno, za jakou skupinu jsou tyto průměry a pod nimi směrodatné odchylky spočteny. To souvisí s plemennou příslušností krávy a s tím, zda se jedná o krávu na první či na vyšší laktaci.
Vysvětlivky pro písmena uvedená v řádku "Stádo - průměr":
- Symboly C1, H1 vyjadřuje, že průměry jsou za skupinu krav plemene C nebo plemene H a to jen krav na první laktaci.
- Symboly CV, HV pak značí skupinu krav plemene C nebo H bez ohledu na pořadí laktace, tedy všechny krávy plemene C nebo H.
- Symboly S1 a SV znamenají, že průměry jsou z prvních nebo všech laktací bez ohledu na plemeno.
Ke krávě se vytisknou průměry za takovou skupinu, která je krávě nejbližší, tato skupina však musí být tvořena alespoň 10 krávami, jinak se uvádějí průměry za další nejbližší skupinu. Tak je-li tištěná 37 kráva plemene H na 1. laktaci, měla by mít uvedeny průměry za skupinu H1, ale bude-li prvotelek ve stáji plemene H méně než 10, vytiskne se skupina HV, pokud však není ve stáji ani všech krav plemene H alespoň 10, vytiskne se skupina S1, pokud není ve stáji ani 10 prvotelek z obou plemen, pak skupina SV, pokud není ani všech krav plemen C a H dohromady alespoň 10, žádné průměry ani směrodatné odchylky se nevytisknou. Směrodatné odchylky jsou tištěny v pátém řádku.
Podstatou výpočtu PH je odchylka užitkovosti krávy od vrstevnic, propočtená matematicko-statistickým postupem. V důsledku toho nemusí být pořadí krav podle absolutní užitkovosti shodné s pořadím podle plemenné hodnoty, protože užitková hodnota není totožná s genetickou hodnotou.
Pro hospodářské využití dojnice je určující skutečná užitkovost, pro selekci krávy a k obnově a zušlechťování stáda nebo populace je však spolehlivějším ukazatelem její plemenná hodnota.
- Selekční indexy plemenice jsou uvedeny vpravo od údajů o průměru a směrodatné odchylce stáda (obrázek 8).
Obrázek 8: Zobrazení selekčních indexů na listu krávy.
Vysvětlivky pro jednotlivé zkratky selečkních indexů:
- GZW = genetický zisk z mléčné užitkovosti - je to index, který shrnuje genetický potenciál krávy pro celkovou ekonomicky hodnotnou mléčnou užitkovost. Vyšší GZW znamená větší předpoklad k vyšší a kvalitnější produkci mléka.
- MW = mléčná výtěžnost - genetický index pro množství mléka. Vyjadřuje potenciál krávy předávat potomstvu schopnost vyšší produkce mléka.
- FW = obsah tuku v mléce - index, který hodnotí genetický potenciál dojnice pro produkci mléčného tuku.
- FIT = fitness - index, který hodnotí genetický potenciál krávy pro zdraví, plodnost a dlouhověkost.
Další část (viz obrázek 9) kontrolního listu krávy uvádí výsledky provedené zkoušky dojitelnosti (ZD). Jsou uvedeny pouze údaje pořadí laktace (PL), ve které byla ZD provedena a absolutní průměrný minutový výdojek v litrech (AMPV). Více o ZD je k naleznutí v samostatné kapitole Zkoušky dojitelnosti.
Obrázek 9: Část kontrolního listu krávy obsahující údaje o zkouškách dojitelnosti (ZD) a lineárního hodnocení (EXT).
Dále jsou v této části kontrolního listu krávy uvedeny údaje z lineárního hodnocení (EXT) (obrázek 10), pokud ovšem byla kráva na exteriér hodnocena. Uváděny jsou tělesné míry v cm a souhrnné hodnocení v bodech a třídy, kde E = excelentní, VG = velmi dobré, G+ = dobré plus, G = dobré, F = vyhovující, P = nevyhovující.
Krávy holštýnského plemene - je uváděna výška v kříži a celková hodnocení za mléčnou sílu, stavbu těla, končetiny, vemeno a celkovou známku.
Krávy českého strakatého plemene - je uváděna výška v kříži, obvod hrudi a celková hodnocení pro znaky užitkový typ, osvalení, končetiny, vemeno a celková známka.
Sestava se vytváří při ukončení poslední laktace a při vyřazení krávy z kontroly. Poskytuje komplexní hodnocení krávy v aktuálním termínu vytvoření dokumentu. Minimální povinná doba archivace sestavy jsou 3 roky od posledního tisku.
Seznam narozených telat (TELTIK)
Seznam narozených telat je k nalezení v aplikaci eSkot.
Měsíčně jsou vytvářeny seznamy narozených telat podle jednotlivých hospodářství, kde bylo v KU hlášeno otelení krávy. Po vyhledání údajů z reprodukce o datu inseminace krávy (matky telete a použitém spermatu) a hlášení o působnosti býků v přirozené plemenitbě je stanoven celý původ telete.
Charakteristika údajů klasifikující původ telete:
- PRUKAZNY - teleti je původ uznán;
- NEZNAMY = původ neznámý - v databázích reprodukce nelze zjistit, po kterém býkovi matka telete zabřezla;
- DUPLIC. = duplicita býka - jestliže matka zabřezla po inseminaci, po které následovala inseminace provedená do 16 dnů spermatem jiného býka;
- NEPRUK. = původ neprůkazný - pokud délka březosti neodpovídá kritériím z tabulky 30 (různé délky březosti dle plemene a dle počtu narozených telat při otelení).
- DODATECNE = provedeno doplnění původu - pokud byl původ telete dohlášen opravou v ústřední evidenci.
Tabulka 29: Číselník pro výpočet původu.
|
Správnost původu |
Číselný znak |
Tiskne počítač |
|
neznámý |
0 |
NEZNAMY |
|
průkazný |
1 |
PRUKAZNY |
|
neprůkazný pro duplicitu býka |
2 |
DUPLIC. |
|
neprůkazný pro nesprávnou délku březosti |
3 |
NEPRUK. |
|
původ nahlášen dodatečně (ručně) |
4 |
DODATECNE |
|
neprůkazný – 2 embrya, různí rodiče |
5 |
ET – NEP. |
Pozn.: Při narození více jedinců se počty dnů pro jedináčky snižují o 6 dnů.
Tabulka 30: Délka březosti.
|
Plemeno |
Délka březosti |
|
|
pro jedináčky |
pro více jedinců |
|
|
české strakaté |
269–310 dnů |
263–304 dnů |
|
dojná plemena |
254–297 dnů |
248–291 dnů |
|
kříženci |
263–307 dnů |
257–301 dnů |
|
masná plemena a jejich kříženci |
263–310 dnů |
257–304 dnů |
Pozn.: Při narození více jedinců se počty dnů pro jedináčky snižují o 6 dnů.
Pokud matka telete zabřezne po přirozené plemenitbě, považuje se za správnou délku březosti časový interval 275–295 dnů.
U všech telat je tisk proveden ve třech řádcích. Pod rodiči telete, tj. matkou a otcem a otcem matky je vypsána jejich plemenná příslušnost abecedně.
Telata narozená po ET
U telat narozených po ET jsou určeni skuteční rodiče, navíc v závěru sestavy je ještě vypsána příjemkyně s uvedeným datem otelení a číslem telete s označením “PŘÍJEMKYNĚ“ v sloupci Průkaznost původu.
V sestavě se nejdříve tisknou jalovičky narozené po ET, pak býčci po ET, jalovičky po inseminaci a býčci po inseminaci, vše vždy setříděno podle data narození od nejstaršího po nejmladší.
Zmetání a mrtvé tele
Jako informace jsou jako poslední v seznamu uvedena otelení krav s mrtvě narozenými telaty nebo zmetáním, označena jsou ve sloupci Průkaznost původu textem „MRTVÉ TELE“ nebo „ZMETÁNÍ“. Mrtvě narozená telata a zmetání nejsou označena ušními čísly a nejsou registrována do Archivu telat.
Minimální povinná doba archivace sestavy je 3 roky.
Obrázek xy: Náhled na sestavu narozených telat (TELTIK).
Sestavy somatických buněk
Sestava (tzv. velká sestava SB) je vytvářena současně při tisku měsíčních výsledků KU. Jiná sestava je poté generována v rámci rychlých výsledků z LRM v aplikaci Přístup k datům - nejedná se však o totéž!
Jsou zde uvedeny všechny krávy podle stavu z posledního kontrolního dne, u kterých byly registrovány hodnoty počtu somatických buněk.
Sestava obsahuje údaje o pořadí laktace, datu otelení, počtu laktačních dnů. Další sloupec obsahuje údaje o počtu somatických buněk a denní dojivosti z posledního kontrolního dne. Z předchozích jedenácti kontrolních dnů provedených ve stáji jsou do sestavy uváděny výsledky z 10 kontrolních dnů podle četnosti hodnot rozborů na SB u krav uvedených v přehledu aktuálního kontrolního dne. V závěru sestavy jsou uváděny počty vzorků a průměrné hodnoty počtu somatických buněk stáda – průměr aritmetický a bazénový (vážený průměr údajů počet somatických buněk a denní dojivost) pro všechny uváděné kontrolní dny. V případě, že bazénový průměr stáda vykazuje hodnotu nad 300, jsou do oddílu Dojnice s nejvyšším podílem počtu SB ve stádě postupně vypisovány krávy s nejvyšší hodnotou počtu somatických buněk. Po vypsání krávy je přepočítán bazénový průměr stáda bez její hodnoty počtu somatických buněk. Výpisy dalších krav a přepočty bazénového průměru stáda probíhají až do poklesu průměrné hodnoty pod 300, která je patrná v řádku vypsané krávy.
Chybník KU
Chybník KU je tištěn 1x týdně a 1x za 14 dní je odesílán na střediska oprávněných organizací (např. u DKU středisko = technik KU). Rovněž sen ukládá i na SUPD.
Popis chybníku
Soubory TDB
Stanovení indexu stáda
Index stáda je relativní vyjádření užitkovosti dojnice za normovanou laktaci v kg bílkovin vzhledem k průměrné užitkovosti stáje za posledních 12 měsíců.
K naleznutí na kontrolním listu krávy v Databázi plemenic (lze i přes aplikaci eSkot).
Při výpočtu indexu stáda je požadováno alespoň 20 vrstevnic, přičemž za vrstevnice se považují všechny krávy, které ukončily normovanou laktaci ve stejném stádě – stáji v posledních 12 měsících (za 12. měsíc se považuje poslední zpracovaný), bez ohledu na plemennou příslušnost. Pro tyto účely se provádí přepočet mezi plemennými skupinami.
Druhé a vyšší laktace jsou dále přepočteny na jednotné pořadí laktace, podle koeficientů.
Tabulka 32: Přepočtové koeficienty pro užitkovost v kg bílkovin mezi plemennými skupinami
|
Číselné pořadí |
Plemeno |
Přepočtové koeficienty |
|
|
1. laktace |
2. a další laktace |
||
|
1. |
C 100 |
1.000 |
1.000 |
|
2. |
C 76–99 |
1.023 |
1.028 |
|
3. |
C 75 |
1.015 |
1.042 |
|
4. |
C 51–74 |
1.045 |
1.056 |
|
5. |
C 50 |
1.061 |
1.069 |
|
6. |
C 26–49 |
1.061 |
1.063 |
|
8. |
H 100 |
1.280 |
1.181 |
|
9. |
H 76–99 |
1.167 |
1.125 |
|
10. |
H 75 |
1.144 |
1.104 |
|
11. |
H 51–74 |
1.144 |
1.111 |
|
12. |
H 50 |
1.098 |
1.076 |
|
13. |
H 26–49 |
1.045 |
1.069 |
|
14. |
H 25 |
1.023 |
1.056 |
Pozn.: Plemena H a R se nerozlišují, takže kráva plemene C75 R25 je přepočítávána podle koeficientu číslo 14., plemena H a R mají tedy v přepočtu přednost před plemenem C.
Tabulka 33: Přepočtové koeficienty pro přepočet podle pořadí laktace
|
Pořadí laktace |
Přepočtové koeficienty |
Pořadí laktace |
Přepočtové koeficienty |
|
1. |
- |
6. |
0.981 |
|
2. |
0.975 |
7. |
0.969 |
|
3. |
1.000 |
8. |
0.950 |
|
4. |
1.006 |
9. |
0.925 |
|
5. |
0.994 |
10. |
0.888 |
Uzávěrka kontroly užitkovosti skotu
Dne 30.9. je konec plemenného roku. Uzávěrka KU skotu se tiskne vždy v říjnu daného roku.
Uzávěrka KU skotu je čtvrtletním zpracováním ukončených laktací v celkových přehledech za jednotlivá čtvrtletí kontrolního roku. Do zpracování jsou zařazeny výsledky ukončených laktací, jejichž ukončení spadá do období kontrolního roku (měsíce 10. předchozího – 9. roku následujícího), s výjimkou „Počtu vyřazených krav“, kde jsou započítávány všechny krávy vyřazené ve zpracovávaném roce, bez ohledu na to, kdy byla laktace před vyřazením ukončena.
Počet vyřazených krav včetně údaje o průměrném počtu otelení je uveden v oddílu Celoživotní užitkovost – Vyřazené. V oddílu Celoživotní užitkovost – Žijící je uveden počet krav se stanovenou celoživotní užitkovostí, průměrná hodnota mléka, tuku a bílkoviny v kilogramech a průměrný počet laktací.
Při zpracování výsledků za jednotlivé stáje jsou laktace napočítávány do stájí, kde byla laktace ukončena. Stav zapojených krav v KU = počet krav podle stavu koncem kontrolního roku a jen za skupinu „Krav celkem“.
Rozdělení výsledků stájí na 1. laktace, 2. a vyšší a celkem je provedeno jen za metodu KU A4-P, A4-A a A4-T. Při zpracování metody A4-R (roboti) jsou uváděny jen zjišťované hodnoty, tuk není dopočítáván.
Celoživotní výsledky jsou výsledky jen od krav na 2. a vyšší laktaci a zde jsou zařazeny laktace od krav, které ve sledovaném období ukončily normovanou laktaci. Celá sestava je členěna na několik odstavců, které vyjadřují následující údaje:
- Průměrné výsledky za ukončené laktace.
- Počty normovaných laktací podle užitkovosti v kg mléka, tj. četnosti.
- Počty laktací podle příčin ukončení (předčasné ukončení vyřazením, zaprahnutím).
- Počty krav vyřazených ve zpracovávaném období podle příčiny vyřazení.
- Počty krav zařazených do tříd užitkovosti.
- Počty krav podle pořadí laktací koncem kontrolního roku.
U všech skupin sledovaných údajů je mimo absolutní četnosti ve skupině vyjádřeno i % určující podíl ve skupině z celkového počtu do příslušného přehledu zařazených výsledků.
Při zpracování výsledků za 1. – 3. čtvrtletí kontrolního roku jsou výsledky tištěny jen podle územního členění (kraje) a za jednotlivé oprávněné organizace, při zpracování výsledků za 4. čtvrtletí jsou navíc uváděny výsledky za jednotlivé stáje a zemědělské podniky celkem.
Ročenka kontroly užitkovosti
Zkoušky dojitelnosti
Zkoušky dojitelnosti
Jedná se o metodu, která měří a hodnotí funkční vlastnosti vemene za účelem posouzení schopností produkce mléka dané dojnice. Hodnocena je rychlost toku mléka, tedy jak rychle a snadno je mléko uvolňováno. Výsledky této metody slouží jako podklad pro selekci zvířat v rámci šlechtění.
Zkoušky dojitelnosti jsou prováděny u předem vybraných dojnic zpravidla 1x za život. Zjišťován je tzv. absolutní průměrný minutový výdojek (APMV) v litrech za minutu.
APMV se vypočítává z celkového výdojku (bez zahrnutí strojního, případně i ručního dodojku), a tomu odpovídající doby dojení. Celkový výdojek se proto zapisuje bez dodojku a celková doba dojení odpovídá době celkového výdojku.
Při provádění zkoušek dojitelnosti ve stájích s AMS (roboty, varianta KU A4-R) je nutné zaznamenávat pouze čistou dobu dojení. Datové výstupy ze SW AMS mohou zahrnovat pevnou nebo proměnlivou dobu přípravy a takový údaj o době dojení není možný pro vyhodnocení zkoušky dojitelnosti použít.
Podmínky pro vykonání zkoušek dojitelnosti:
- Zapojení krávy do KU a registrace otelení.
- Pořadí laktace a plemeno krávy.
- Počet dnů od otelení musí být v rozmezí 50–180.
- Zkouška dojitelnosti může být provedena na 1.–4. laktaci.
- Celkový výdojek musí být v rozmezí 3.0–40.0 litrů.
- Doba dojení v intervalu 2.0–25.0 minut.
- Vypočtený APMV je v intervalu 0.70–10.00.
Pro záznam údajů o provedených zkouškách dojitelnosti je zřízen v systému eSkot modul "Dojitelnost" umožňující registrovaným uživatelům záznam a vyhodnocení hlášené zkoušky. Hlášeny mohou být jak aktuálně provedené zkoušky dojitelnosti, tak opravy zkoušek dojitelnosti jednotlivých krav.
Při záznamu výsledků přezkoušených krav je možné zapisovat údaje od jednotlivých krav, u nichž zkoušku dojitelnosti provedl jeden technik KU identifikovaný svým číslem pro elektronický sběr dat (ESD) KU skotu. Zápis krav může být v libovolném pořadí. Kráva, pro kterou je oznámeno provedení zkoušky, musí však být již zařazena v automatizovaném zpracování dat kontroly užitkovosti, a to s otelením, po kterém je zkouška dojitelnosti provedena. Splnění této podmínky je rozhodující pro převzetí údajů o krávě, tj. datum otelení a pořadí laktace, plemeno, původ (otec krávy) a označení zemědělského podniku a stáje, kde je kráva v KU zařazena. Při nesplnění této podmínky, tj. zařazení a otelení krávy v automatizovaném zpracování KU, nelze hodnocení zkoušky dojitelnosti propočítat a údaje jsou odmítnuty.
Při provádění oprav se zapisují se údaje od krav, u kterých byla chyba v hodnotových údajích, způsobená jakoukoliv příčinou (nesprávný zápis nebo nesprávné pořízení dat). Na požádání je možno zkoušku opakovat; pak platí výsledek opakované zkoušky.
Zkoušky dojitelnosti slouží pro následné výpočty plemenných hodnot a selekčních indexů.
Zkoušky dojitelnosti mohou provádět pouze osoby odborně způsobilé podle § 30 odst. 2 plemenářského zákona pracovníci oprávněných osob určení k provádění kontroly užitkovosti, kteří jsou navíc proškoleni v metodice postupu kontroly dojitelnosti,
Zkoušky dojitelnosti jsou prováděny pouze u zdravých krav; vylučují se dojnice postižené zánětem mléčné žlázy a dojnice, které nedojí na všechny struky; neprovádí se rovněž u krav, které jsou v říji.
Dojitelnost pro potřeby kontroly dědičnosti se hodnotí zpravidla u dojnic na první laktaci; u krav navržených jako matky býků je možno dojitelnost hodnotit také na II. až IV. laktaci pokud nebyla hodnocena I. laktace.
Dojitelnost se zjišťuje pomocí mlékoměru s rekalibrovaným průtokoměrem schváleným ICARem; rekalibraci zajišťuje členská organizace ICAR 1x ročně. Před zkouškou se namátkově prověří výše podtlaku a počet pulsů dojícího stroje dle údajů výrobce.
Doba toku mléka se v případě dojení na stání nebo na dojírnách bez SW měří stopkami; začíná se měřit čas po nasazení posledního strukového násadce a končí ukončením průtoku mléka v dojícím zařízení. Stanovení doby toku mléka na dojírnách vybavených PC, využijí se ke stanovení doby toku mléka časy začátku a konce dojení ze SW dojírny. Během dojení se nesmí strukové nástavce zatěžovat.
Po skončení dojení se na průtokoměru odečte výdojek; výsledky, které jsou zjištěny při výdojku nižším než 3 kg, zůstávají nevyhodnocené a nepublikují se.
Sestava "Seznam otelených dcer testovaných býků"
Sestava je vytvářena pro potřeby vyhledávání dcer po testovaných býcích za účelem provádění zkoušek dojitelnosti a hodnocení exteriéru.
Jedná se o seznam prvotelek, které se otelily po genomických býcích. Pouze u plemene C a H.
Sestava je určena pro bonitéry a techniky KU, kteří provádějí zkoušky dojitelnosti. Sestavu si stahují technici KU na eSkotu v sekci SUPD za celý měsíc dle jednotlivých stájí, zvlášť za plemeno C a H. Rovněž se jedná o soubor určen do bonitérské aplikace.
V sestavě se tisknou prvotelky, jejichž otelení bylo nahlášeno v uplynulém kalendářním měsíci. Vedle čísla krávy je tištěn její otec, plemeno, datum otelení, datum narození, věk při otelení, dojivost v kg mléka při první kontrole, ovšem pokud je známa a příznak.
Prvotelka je označena za dceru testovaného býka podle kategorie zadané při registraci býka do Ústředního registru plemeníků (ÚRP) nebo písemným doložením požadavku na provedení zkoušek dojitelnosti (hodnocení exteriéru). Kategorie býků jsou přidělovány na základě limitů stanovených chovatelskými svazy chovatelů holštýnského a českého strakatého skotu.
Příznak T v řádku otelené dcery znamená požadavek na provedení zkoušky dojitelnosti (hodnocení exteriéru).
Příznak X v řádku otelené dcery znamená otelení prvotelky bez požadavku na provedení zkoušky dojitelnosti (hodnocení exteriéru).
Pozn. I při změně kategorie býka v ÚRP na „prověřený býk“ mohou být jeho dcery vypisovány do sestavy s příznakem T, a to až do splnění limitu na počty provedených zkoušek dojitelnosti (hodnocení exteriéru) podle stanovení svazů.
Obrázek 10: Ukázka sestavy "Seznam otelených dcer testovaných býků"
Archivace dokumentů kontroly užitkovosti
Archivace dokumentů kontroly užitkovosti
Za archivaci dokumentů kontroly užitkovosti zodpovídá oprávněná osoba zajišťující kontrolu mléčné užitkovosti.
Elektronické dokumenty – archivace 2 roky
• Elektronický rozborový protokol (ERP) – na základě elektronického sběru dat je vyhotovován jako datový soubor a odesílán do výpočetního střediska Plemdat → jeho opis je archivován jako „Prvotní doklady“ na souborovém úložišti plemenářských dat (SUPD) systému eSkot.
• Elektronické hlášení změn otelení a přesunů (EHZOP) – na základě elektronického sběru dat je vyhotovován jako datový soubor a odesílán do výpočetního střediska Plemdat → jeho opis je archivován jako „Prvotní doklady“ na SUPD systému eSkot.
• Opis výsledků z laboratoře (po sloučení dojivosti s hodnotami rozboru mléka) – na SUPD.
• Zkoušky dojitelnosti zapsané online formulářem modulem Dojitelnost systému eSkot jsou archivovány v přehledu tohoto modulu.
• Z dat hlášených k jednotlivému zvířeti je vytvořen dokument Doklady KU, přístupný v aplikaci Databáze plemenic.
Papírové tiskopisy – archivace 2 roky
• Hlášení oprav - zařazování nových krav (ZNK-HO)
• Opravy celoživotní užitkovosti (CŽ) krav
• Hlášení oprav (HO)
• Oprava rozborovým protokolem (ORP) - pokud není hlášena on-line modulem ORP systému eSkot.
Elektronické dokumenty – archivace 3 roky
Tiskové sestavy kontroly užitkovosti dohledatelné v elektronické podobě na Souborovém úložišti plemenářských dat (SUPD):
• Měsíční výsledky kontroly užitkovosti;
• Seznam narozených telat;
• Kontrolní list krávy (poslední tisk).