Metodická příručka pro výkon a zpracování dat kontroly mléčné užitkovosti


Jmenovka stáje

Jmenovka stáje

Úvod pro jmenovku stáje

Podle Plemenářského zákona č.154/2000 sb. a vyhlášky č.136/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů, která stanoví podrobnosti o označování zvířat a jejich evidenci, je nezbytné, aby každý chovatel byl zaregistrován, včetně svých hospodářství, v ústřední evidenci. Na tuto evidenci navazuje registrace stájí. Registraci provádí kterékoliv kontaktní pracoviště ústřední evidence Českomoravské společnosti chovatelů, a.s. (ČMSCH) a také pověření pracovníci oprávněných organizací pro KU (jen v rámci své organizace).

Stájí rozumíme jakýkoliv fyzický objekt (prostor), kde jsou zvířata ustájena, držena, pasena, tzn. pastvy a další ustájovací objekty (prostory). Číslo stáje je 10timístné a skládá se z čísla hospodářství (8 znaků) a čísla stáje (2 znaky). Stáj lze technicky rozdělit podle druhů ustájených zvířat či jejich kategorií (krávy, jalovice, býci, pastva, BTPM, KU, INS) a to na žádost chovatele na více stájí (stání).

Číslo stáje uvnitř hospodářství může být v rozmezí 01–98. Osmimístné číslo hospodářství se skládá ze dvoumístného čísla kraje, pětimístného pořadového čísla hospodářství uvnitř kraje a poslední osmá číslice je kontrolní. Využití 10timístné pozice numerického čísla stáje, je zásadní a významné pro třídění výsledků a sumární zpracování za „všechny stáje“ jednoho chovatele v oblasti dalších plemenářských a chovatelských programů. V subsystému kontroly užitkovosti se váže přidělené číslo stáje na zpracování a veškeré rozbory mléka v laboratořích, na tisk, archivaci a rozesílání sestav pro oprávněné osoby a organizace. Tentýž úkol přidělené číslo stáje plní v subsystému reprodukce a dalších subsystémech.

Jmenovka stáje (JST) se skládá ze 4 částí:

  1. hlavička stáje – informace vázající se k chovateli a provozovně (hospodářství)
  2. informace vázající se k výkonu kontroly užitkovosti
  3. informace vázající se k výkonu inseminace
  4. ostatní potřebné ukazatele
Jmenovka stáje

Hlavička stáje

Hlavička stáje obsahuje níže uvedené základní informace o chovateli (subjektu), provozovně (hospodářství), zaměření využití stáje a zařazené v plemenné knize (PK).

Číslo stáje může být v rozmezí 01–98 a slouží k technickému rozdělení hospodářství dle druhů ustájených zvířat, jejich kategorií či zaměření (krávy, jalovice, býci, pastva, BTP, KU, INS).

Zařazení stáje v PK se zjistí podle skutečnosti a do jmenovky stájí se automaticky doplní kód. Chov je zařazen v plemenné knize (PK) a jejich zvířata jsou dle ostatních parametrů přiřazeny do oddílů PK, čímž vzniká nárok na POP (dle plemene). Daný chov má 1 plemeno = 1 PK; každé další plemeno = další PK.

Tabulka 1: Původní čísla okresů.

Název okresu

Číslo

Název okresu

Číslo

Název okresu

Číslo

Benešov

101

Plzeň – jih

306

Blansko

601

Beroun

102

Plzeň – sever

307

Brno – město

602

Kladno

103

Rokycany

308

Brno – venkov

603

Kolín

104

Sokolov

309

Břeclav

604

Kutná Hora

105

Tachov

310

Zlín

605

Mělník

106

Česká Lípa

401

Hodonín

606

Mladá Boleslav

107

Děčín

402

Jihlava

607

Nymburk

108

Chomutov

403

Kroměříž

608

Praha – východ

109

Jablonec nad Nisou

404

Prostějov

609

Praha – západ

110

Liberec

405

Třebíč

610

Příbram

111

Litoměřice

406

Uherské Hradiště

611

Rakovník

112

Louny

407

Vyškov

612

Praha – město

113

Most

408

Znojmo

613

České Budějovice

201

Teplice

409

Žďár n. Sázavou

614

Český Krumlov

202

Ústí nad Labem

410

Bruntál

701

Jindřichův Hradec

203

Hradec Králové

501

Frýdek – Místek

702

Pelhřimov

204

Havlíčkův Brod

502

Karviná

703

Písek

205

Chrudim

503

Nový Jičín

704

Prachatice

206

Jičín

504

Olomouc

705

Strakonice

207

Náchod

505

Opava

706

Tábor

208

Pardubice

506

Ostrava – město

707

Domažlice

301

Rychnov n. Kněžnou

507

Přerov

708

Cheb

302

Semily

508

Šumperk

709

Karlovy Vary

303

Svitavy-Litomyšl

509

Vsetín

710

Klatovy

304

Trutnov

510

Jeseník

711

Plzeň – město

305

Ústí nad Orlicí

511

 

 

Tabulka 2: Číselník pro účel použití stáje. 

Typ požadavku

Číselné označení

stáj se používá pouze v KU

1

stáj se používá pouze v inseminaci

2

stáj se používá v KU i v inseminaci

3

Tabulka 3: Kódy registrace stájí v rejstříku chovů. 

Stáj je registrována ve svazu

Kód

Svaz chovatelů českého strakatého skotu (Čestr)

C

Svaz chovatelů holštýnského skotu (Holšt)

H

Svaz chovatelů málopočetných dojných plemen skotu (Jersey)

J

Svaz chovatelů normandského skotu (Normand)

N

Čestr i Holšt

P

Čestr i Jersey

R

Holšt i Jersey

S

Čestr i Holšt i Jersey

T

Čestr i Normand

D

Holšt i Normand

I

Čestr i Holšt i Normand

Q

Svaz chovatelů málopočetných dojných plemen skotu (Brownswiss)

V

Brownswiss i Holšt

W

Brownswiss i Čestr

Y

Brownswiss i Holšt i Čestr

Z

Brownswiss i Jersey

E

Brownswiss i Jersey i Holšt

F

Brownswiss i Jersey i Čestr

G

Brownswiss i Jersey i Holšt i Čestr

K

Jmenovka stáje

Výkon kontroly užitkovosti

Tato část jmenovky je zaměřená na výkon kontroly užitkovosti v daném chovu obsahující informace o tom, kdo a jakým způsobem KU na chovu provádí, včetně souvisejících požadavků na tisk sestav.

PŘÍKLAD: Jedná se o chovy a stáje 11, 12, 13, 18, 19, které mají shodné podmínky umožňující využít výsledků pro výpočet PH krav a býků společně. U stáje 11 „Stáj KD“ nevyplňujeme, ale u ostatních uvedených 12, 13, 18, 19 zapíšeme na JCH jako „Stáj KD“ vždy číslo 11.

Sestava je vytvářena současně při tisku měsíčních výsledků KU.  Jsou zde uvedeny všechny krávy podle stavu z posledního kontrolního dne, u kterých byly registrovány hodnoty počtu somatických buněk. Sestava obsahuje údaje o pořadí laktace, datu otelení, počtu laktačních dnů. Další sloupec obsahuje údaje o počtu somatických buněk a denní dojivosti z posledního kontrolního dne. Z předchozích jedenácti kontrolních dnů provedených ve stáji jsou do sestavy uváděny výsledky z 10 kontrolních dnů podle četnosti hodnot rozborů na SB u krav uvedených v přehledu aktuálního kontrolního dne. V závěru sestavy jsou uváděny počty vzorků a průměrné hodnoty počtu somatických buněk stáda – průměr aritmetický a bazénový (vážený průměr údajů počet somatických buněk a denní dojivost) pro všechny uváděné kontrolní dny. V případě, že bazénový průměr stáda vykazuje hodnotu nad 300, jsou do oddílu Dojnice s nejvyšším podílem počtu SB ve stádě postupně vypisovány krávy s nejvyšší hodnotou počtu somatických buněk. Po vypsání krávy je přepočítán bazénový průměr stáda bez její hodnoty počtu somatických buněk. Výpisy dalších krav a přepočty bazénového průměru stáda probíhají až do poklesu průměrné hodnoty pod 300, která je patrná v řádku vypsané krávy. 

Pro potřebu vytváření datového souboru při službě URGENT, se očíslují na JST jednotlivé stáje „číslem adresy“. Toto číslo je třímístné. Pro administraci služby URGENT jsou z věty stáje KU převzaty kódy organizaci KU a středisko KU. Pro každé takto přidělené číslo adresy musí být založena identifikace subjektu využívajícího tuto službu.

Tabulka 3: Způsob provádění KU.

Způsob provádění KU

Číselné označení

Varianta KU

mléko ze všech dojení, vzorek ze všech dojení

6

A4P

mléko ze všech dojení, vzorek z 1 dojení

7

A4A

mléko z 1 dojení, vzorek z 1 dojení

8

A4T

mléko ze všech dojení, vzorek z jednoho dojení – roboti

9

A4R

Tabulka 4: Způsob zajištění KU.

Způsob zajištění KU

Číselné označení

pracovníkem oprávněné organizace

1

pracovníkem zemědělského podniku

3

Tabulka 5: Číselník pro požadavek na sledování počtu SB.

Typ požadavku

Číselné označení

je vyžadováno sledování počtu SB

1

je vyžadováno sledování počtu SB a tisk počtu SB

2

Tabulka 6: Výrobní oblasti.

Výrobní oblast

Číselné označení

horská a podhorská

1

nížinná

2

Tabulka 7: Číselník pro URGENT.

Typ požadavku

Číselné označení

sestavy se nepožadují zasílat na adresu ZP

0

požadavek na vytváření souboru* s daty jednotlivých kontrolních dnů

3

*) soubor je nutno stáhnout z webu

Jmenovka stáje

Výkon inseminace

Část jmenovky zaměřená na výkon inseminace v daném chovu obsahující informace o tom, kdo a jakým způsobem inseminaci provádí, včetně souvisejících požadavků na tisk sestav.

Tabulka 9: Číselník pro tisk sestavy Přehled o inseminaci a zabřezávání.

Typ požadavku

Číselný znak

organizace si tisk sestavy objednala

0

sestava se pro stáj netiskne

1

Tabulka 10: Číselník pro tisk „Seznamu plemenic k vyšetření březosti“ (neboli sestava Vyšetření na březost).

Typ požadavku

Číselný znak

ostatní

0

stáje vyžadující tisk sestavy k vyšetření

1

Jmenovka stáje

Ostatní ukazatele

Stájový zápisník (SZ)

Tiskopis „Stájový zápisník“ se používá pro záznamy při provádění KU. Slouží pro techniky KU jako pomůcka pro zápis údajů z KU, které následně přepisují do PDA. Pokud jsou jako podklad o zjišťování dojivosti použita data ze SW dojírny, musí být spolu s rozborovým protokolem (RZ) archivován tiskový dokument – opis dat identifikovaný datem, resp. časem zjištěného výdojku pro jednotlivé kontrolované dojnice s uvedením jejich identifikátoru. SZ je určen pouze pro oprávněné organizace vykonávající KU na daném chovu. 

 

Tabulka 11: Číselník pro Tisk 3.

Typ požadavku

Číselný znak

netiskne se nic

0

tiskne se SZ

1

Obecná pravidla pro kontrolu užitkovosti

Obecná pravidla pro kontrolu užitkovosti

Obecné pojmy pro kontrolu užitkovosti

Účel kontroly užitkovosti (KU)

Účel kontroly mléčné užitkovosti (KU) spočívá ve zjišťování množství mléka vyprodukovaného jednotlivými dojnicemi a ve zjišťování obsahu mléčných složek. Tyto podklady jsou využívány pro selekci a výpočet odhadu plemenných hodnot v kontrole dědičnosti. 
Při KU se zjišťuje dojivost, obsah tuku, bílkovin a laktózy, somatických buněk a močoviny, případně další ukazatele kvality mléka. Produkce mléka a obsah složek se sleduje až do ukončení laktace. 
Výstupy z KU jsou dále využitelné pro zlepšení jakosti mléka, hygieny jeho výroby, sledování zdravotního stavu zvířat a k řízení práce se stádem.

Oprávněná osoba k výkonu KU

KU krav na území České republiky (ČR) zajišťují oprávněné osoby, které k této činnosti získaly souhlas Ministerstva zemědělství ČR (MZe) a mají k tomu zaměstnance odborně způsobilé a řádně technicky vybavené dle § 7, odst. 2 plemenářského zákona. Oprávněné osoby zajišťující KU určí metodu kontroly, která bude v souladu s požadavkem chovatele a šlechtitelským programem chovaného plemene.

Kontrola pro KU

Dohled nad KU zajišťuje pověřená osoba MZe k výkonu činností dle plemenářského zákona, a to prostřednictvím inspektorů pověřené osoby. Pověřená osoba zabezpečuje zpracování a zveřejňování výsledků KU dle §7, odst. 7 plemenářského zákona.
Oprávněná osoba oznámí pověřené organizaci plánované kontroly v dohodnutém termínu a na dohodnuté období pomocí aplikace „Inspektor“. Pokud nastane v dohodnutém termínu náhlá změna, při které aplikace „Inspektor“ již neumožňuje změnu termínu zadat, je odpovědný pracovník oprávněné organizace povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit příslušnému inspektorovi pověřené osoby. 

Podmínky pro správný průběh KU

Oznámení termínu provedení kontroly chovateli je přípustné až po dojení, které předchází KU. Pouze ve stájích, kde z důvodů organizace práce je třeba dalšího personálu pro zajištění správného průběhu KU, může pověřená osoba povolit jinou dobu oznámení. 
Chovatel musí vytvořit podmínky pro řádné provádění KU. Pokud tyto podmínky nejsou vytvořeny, nemůže se kontrola užitkovosti uskutečnit. 
Kontrolovaná zvířata musí být v kontrolní den identifikovatelná, aby byla možnost evidovat jejich identifikační čísla podle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 448/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 
KU se provádí pouze u plemenic se zdravou mléčnou žlázou. 
Jakákoliv skupina zvířat chovaná za stejným účelem a na stejném místě se považuje za celé stádo. Aby záznam o kontrole užitkovosti byl uznán za oficiální, musí se kontrola provádět u celého výše specifikovaného stáda. Stádo v KU může být rozděleno na kontrolované skupiny zvířat složené z jasně odlišných plemen nebo kříženců, nebo pokud jsou zvířata chována výrazně odlišným způsobem a na různých místech.

Data z KU

V záznamech o KU musí být uváděny skutečně zjištěné údaje o označení (identifikačním číslem), datu narození, užitkovosti, původu a plemenné hodnotě zvířete. Oficiální záznamy a výstupy z KU může vystavovat pouze pověřená osoba. 
Údaje o užitkovosti zjištěné při kontrolním dojení se přebírají bez korektury. Veškeré opravy těchto údajů musí být prokazatelně doložitelné. U zvířat označených chovatelem jako nemocná, poraněná, ošetřovaná nebo v říji se musí pro výpočet údajů za laktaci použít skutečné hodnoty zjištěné v příslušný kontrolní den, pokud dojivost není nižší než 50 % dojivosti v předchozím kontrolním dnu.
Údaje z KU jsou zpracovány pomocí software (SW), za jehož vývoj a správu je zodpovědná pověřená osoba.

Intervaly kontrol

Intervaly kontrol jsou určeny standardy ICAR. 
Intervaly mezi kontrolními dny metody A jsou v rozmezí 22 až 37 dní a to tak, aby minimální počet kontrol za kontrolní rok byl 11. 
Interval mezi kontrolními dny může být 1x za kontrolní rok delší než 37, max. však 75 dnů (meziúdobí). V případě veterinární uzávěry může být až 100 dnů. Při nesplnění této podmínky je laktace krávy neuznaná. To se týká i případů, kdy byla první kontrola provedena více než 68. den po otelení.

Kontrolní den

Pro každou stáj se stanoví kontrolní den. Je to den, kdy začíná KU prvním kontrolním dojením a toto datum se považuje za datum kontroly. Krávy musí být dojeny v kontrolním dnu obvyklým způsobem, měnit postup je nepřípustné. 
Dojnice musí být do KU zařazena při nejbližším kontrolním dnu po datu otelení. Pokud je doba od otelení kratší 6 dnů, údaje zjištěné ke krávě se nezpracují do databáze KU a jako první kontrola se zpracuje následující kontrolní den. Výsledky analýz individuálních vzorků odebraných do šestého dne laktace poskytnou chovateli orientační výsledky obsahových složek, počtu somatických buněk a koncentrace močoviny. 
Pokud je první kontrolní den po 68. dnu laktace, laktace se stává neuznanou. 
Osoba provádějící KU musí být přítomna ve stáji nebo dojírně po celou dobu kontrolního dojení, při kterém dochází k odběru individuálního vzorku mléka, aktivně se podílí na sběru dat a kontroluje identifikaci dojnic. Netýká se robotizovaného dojení. V případě že SW dojírny neumožnuje automatizovaný odečet nádojů, musí být technik přítomen všem dojením kontrolního dne.

Kontrolní rok

Kontrolní rok trvá 365 dní, v přestupném roce 366 dní. Začíná 1. října a končí 30. září následujícího roku. 

Laktace

Laktace začíná následujícím dnem po otelení a končí, v případě nahlášení krávy jako zaprahlé, otelené nebo vyřazené. Za zaprahlou se považuje kráva, která nadojila méně než 3 kg mléka za den nebo méně než 1 kg za dojení.

Zjišťování dojivosti

Dojivost se vyjadřuje v kg s přesností na jedno desetinné místo.

Při odečtu hodnot výdojku z měřiče mléka pracovníkem provádějícím KU v průběhu kontrolního dojení, je údaj bezprostředně po změření zaznamenán do prvotního dokladu (Stájový zápisník, Stájová karta krávy apod.). Celková dojivost, ze všech dojení kontrolního dne, je zaznamenána do dokumentu Rozborový protokol, který je odeslán ke zpracování dat. Při elektronickém sběru dat může být změřený údaj ihned při dojení zaznamenán do elektronického RP (ERP), a to po záznamu identifikace krávy a záznamu kódu vzorkovnice. Funkci archivu má uložení prvotních dokladů elektronického sběru dat na SUPD s údaji zjištěnými při jednotlivých dojení. Při elektronickém sběru dat ve stájích s robotizovaným dojením (varianta A4-R) nejsou hodnoty výdojku zjištěného měřičem vkládány do ERP. Ze SW dojícího zařízení je exportován soubor s hodnotami výdojků z jednotlivých dojení za období 7 dnů a tato data slouží k vypočtu množství nadojeného mléka za kontrolní den podle unifikované metodiky ve výpočetním centru Plemdat. 

Při přepisu nebo importu údajů o zjištěné dojivosti do ERP z datového souboru SW dojírny slouží jako prvotní doklad o zjištěné dojivosti opis dat identifikovaný datem, resp. časem zjištěného výdojku pro jednotlivé kontrolované dojnice s uvedením jejich identifikátoru, resp. datový soubor ze SW dojírny. Funkci archivu má uložení prvotních dokladů elektronického sběru dat na SUPD s údaji zjištěnými při jednotlivých dojení, a archiv použitých opisů nebo datových souborů z dojírny. 
Za integritu dat je zodpovědná oprávněná osoba provádějící KU. Údaje o dojivosti ze SW dojírny jsou importovány bez úpravy.

Dojivost se musí zjišťovat a vzorky mléka se musí odebírat pomocí vybavení schváleného nebo předběžně schváleného ICARem, které musí být přesně kalibrováno. 
Seznam schváleného a předběžně schváleného vybavení je publikován v „Pravidlech, standardech a směrnicích ICAR pro schvalování a kontrolu zařízení a vybavení“. Sekretariát ICAR tento seznam pravidelně aktualizuje. 
Seznam povolených nebo podmíněně povolených měřičů a vah je aktuálně dostupný na adrese www.icar.org. 
Přesnost vybavení používaného pro měření dojivosti a analýzu mléka musí být pravidelně a systematicky kontrolována pověřenou organizací, která kontroly provádí na základě metod schválených ICARem. Výsledky kontrol musí být archivovány po dobu 3 let. 

Odběr individuálních vzorků

Individuální vzorek mléka odebraný při kontrole užitkovosti musí být reprezentativní pro výdojek za 24 hodin nebo musí být korigován na 24hodinový výdojek dle uplatněných metodik.

Záznamy o KU

Záznamy o KU se vedou v elektronické podobě pomocí příslušného softwarového vybavení, případně se zapisují do předtištěných formulářů (již malé využití). Typy záznamů a jejich pořizování se řídí platnými zásadami pro zpracování automatického zpracování dat (AZD).

Identifikace individuálních vzorků mléka

Individuální vzorky mléka se označují automatickou identifikací - čárovými kódy z etikety vzorkovnice. Individuální vzorky musí být v každém okamžiku KU identifikovatelné. 
Označení vzorkovnic pomocí čárových kódů organizuje na území ČR pověřená osoba. Pověřená osoba eviduje číselnou řadu čárových kódů a uvolňuje je do oběhu tak, aby byla v reálném čase zaručena nezaměnitelnost a jednoznačná identifikovatelnost všech vzorků mléka odebraných pro účely KU. 
Etiketa na vzorkovnici určené pro analýzy mléka nesmí být nijak měněna (popisována) nebo využívána k dalším záznamům. Viditelně poškozené etikety s čárovými kódy nesmí být použity pro odběr vzorků. 

Odesílání individuálních vzorků do laboratoře

Individuální vzorky musí být v přepravním boxu uloženy v souladu se záznamem v Rozborovém protokolu, v případě automatické identifikace individuálních vzorků při elektronickém sběru dat (ESD) nemusí být řazeny vzestupnou řadou. Vzorky bazénové, označené v dokumentu Rozborový protokol v čísle krávy 777777xxx (kde xxx je pořadové číslo bazénového vzorku), musí být v transportních boxech uloženy odděleně od vzorků odebraných pro zpracování v KU. Režim využití vzorků primárně odebraných pro KU k dalším analýzám, musí být předem dohodnut s příslušnou laboratoří. 
Z důvodu zabezpečení co nejlepší kvality individuálních vzorků během kontrolního dne je nutné individuální vzorky ošetřené konzervačním prostředkem uchovávat v co možná nejchladnějším místě (nejlépe při +5 °C) a musí být zabezpečeny proti jakémukoli zneužití. Je třeba zabránit zmrznutí individuálních vzorků. 
Po ukončení KU je objednávka rozboru vzorků řešena v rámci ESD pomocí SW určeného k plánování svozu vzorků do laboratoře z jednotlivých svozných míst. V případě objednávky speciálních analýz vzorků mléka (např. pTBC, BVD, zjištění březosti, …) musí být použit samostatný přepravní lístek přiložený ke vzorkům. 
Individuální vzorky je nutné dopravit do příslušného svozného místa co nejdříve po ukončení odběru. Transport individuálních vzorků organizuje a zajišťuje ČMSCH, a.s. Vzorky jsou předány do laboratoře pro rozbor mléka v Brně (LRM) ke zpracování. Individuální vzorky doručené ihned po kontrole přímo do laboratoře budou až do zpracování uloženy v chladicím boxu laboratoře. Individuální vzorky nekvalitní, neoznačené, doručené do LRM jako znečištěné budou z rozboru vyloučeny. 
Transportní boxy musí být označeny etiketou s čarovým kódem. Transport individuálních vzorků je organizován tak, aby časově a technicky vyhovoval všem platným normám a předpisům souvisejícím s analytickou činností v oblasti syrového mléka, které je laboratoř povinna dodržovat.

Chovatelé mají nyní možnost zobrazení kalendáře, který zobrazuje plánované svozy vzorků z veřejně přístupných míst. Na tato místa chovatelé mohou dovézt vzorek pro rozbor mléka, který bude následně převezen do LRM v Brně. Zelené zatržítko značí, že na dané místo je technikem KU objednán svoz, a tudíž bude zajištěn odvoz vzorku v daný den.

Metody kontroly mléčné užitkovosti

Metody kontroly užitkovosti A

Symbol A4 znamená výkon kontroly mléčné užitkovosti pouze pracovníkem provádějícím KU oprávněné osoby v intervalu 4 týdnů.

V rámci metody kontroly A4 lze rozdělit kontrolu užitkovosti podle způsobu zjišťování dojivosti a obsahu mléčných složek na jednotlivé varianty.

Varianty metody kontroly užitkovosti A:

Denní doba KU (vždy je uváděna v rozborovém protokolu):

večer                    1

ráno                     2

večer i ráno         3

Metody kontroly mléčné užitkovosti

Varianta A4-P s celkovým výdojkem a poměrným vzorkováním

Zjištění dojivosti

U této metody se zjišťuje množství nadojeného mléka jako celkový výdojek za kontrolní den, který je tvořen součtem dílčích výdojků v kontrolním dnu. K příslušné dojivosti je připojen individuální vzorek.

Odebíraný individuální vzorek musí být vždy reprezentativní o celkovém objemu 25-30 ml a musí splňovat níže uvedená kritéria.

Vzorkování

Dojivost krav v kg se uvádí za celý kontrolní den.

U metody A4-P nedochází k přepočtu složek!

Tabulka 12: Číselník pro metodu A4-P.

Označení ve jmenovce stájí

Označení v rozborovém protokolu

způsob zajištění KU

1

denní doba

3

způsob provádění KU

6

interval dojení

0

Metody kontroly mléčné užitkovosti

Varianta A4-A s celkovým výdojkem a alternativním vzorkováním

Zjištění dojivosti

Při využití varianty A4-A se zjišťuje množství nadojeného mléka jako celkový výdojek za kontrolní den, který je tvořen součtem dílčích výdojků v kontrolním dnu. K příslušné dojivosti je odebrán alternativní vzorek. Obsahové složky mléka jsou korigovány podle zvláštních certifikovaných metodik. Metodu A4-A lze využít pouze v případě dvojího dojení, příp. pravidelného trojího dojení, tedy dojení, pro jejichž intervaly mezi dojeními jsou stanoveny přepočtové regresní rovnice, viz tabulka 13.

Tabulka 13: Denní doba – interval při metodě A4-A.

Doba dojení

Interval v hodinách

Označení intervalu

Přepočet složek (tuk)

Počet dojení

večer

(1)

8 hodin

trojí dojení

1

y = 0,6971 . x + 1,1044

3

méně než 11 hodin

2

y = 0,7552 . x + 0,5126

2

11–12 hodin

3

y = 0,7748 . x + 0,5948

2

12 hodin

4

y = 0,6833 . x + 1,2349

2

ráno

(2) 

8 hodin

trojí dojení

5

y = 0,6871 . x + 1,3191

3

více než 13 hodin

6

y = 0,8016 . x + 0,9680

2

13 a méně hodin

7

y = 0,8754 . x + 0,6841

2

12 hodin

8

y = 0,6932 . x + 1,381

2

INTERVAL = interval mezi začátkem předchozího a kontrolního dojení

Vzorkování

Alternativním vzorkem se rozumí individuální vzorek nabraný z jednoho výdojku o celém objemu, a to střídavě ráno a večer. Při využití varianty A4-A se odebírá vždy jediný individuální vzorek celého objemu vzorkovnice (25-30 ml) v kontrolním dnu. Pro další zpracování výsledků je důležité uvedení časového intervalu mezi jednotlivými dojeními v průběhu kontrolního dne. Uvažované alternativy jsou následující: 

Tabulka 14: Číselník pro metodu A4-A.

Označení ve jmenovce stájí

Označení v rozborovém protokolu

způsob zajištění KU

1

denní doba

večer 1

ráno 2

způsob provádění KU

7

interval dojení

vyplní se dle tabulky 13

Metody kontroly mléčné užitkovosti

Varianta A4-T s dílčím výdojkem a alternativním vzorkováním

Zjištění dojivosti

Při zavedení varianty kontroly A4-T se zjišťuje množství produkovaného mléka uvedením pouze příslušného dílčího výdojku (ranního nebo večerního). Celkový nádoj bude vypočítán pomocí kombinace denní doby a intervalu mezi dojeními podle zvláštních certifikovaných metodik. Při výpočtu množství mléka se využívají rovnice uvedené níže v tabulce 15. Variantu kontroly A4-T je možno využít pouze při četnosti dojení dvakrát denně (z důvodu problematického výpočtu dojivosti v kg v případě vícečetného dojení).

Tabulka 15: Denní doba – interval při metodě A4-T.

Doba dojení

Interval v hodinách

Označení

intervalu

Přepočet složek

(mléko, tuk)

večer

(1)

méně než 11 hodin

2

M: y = 2,1419 . x + 2,4021

T: y = 0,7552 . x + 0,5126

11–12 hodin

3

M: y = 1,9681 . x + 2,2828

 T: y = 0,7748 . x + 0,5948

12 hodin

4

M: y = 1,8992 . x + 2,0501

T: y = 0,6833 . x + 1,2349

ráno

(2)

více než 13 hodin

6

M: y = 1,6361 . x + 1,3444

T: y = 0,8016 . x + 0,9680

13 a méně hodin

7

M: y = 1,7021 . x + 2,2064

T: y = 0,8754 . x + 0,6841

12 hodin

8

M: y = 1,7735 . x + 2,4081

T: y = 0,6932 . x + 1,381

INTERVAL = interval mezi začátkem předchozího dojení a kontrolního dojení

 POZOR! Kombinace doby dojení (denní doba kontroly) a intervalu u metody AT jsou přípustné pouze tyto: 1 2; 1 3; 1 4; 2 6; 2 7; 2 8.

ERVAL = interval mezi začátkem předchozího a kontrolního dojení

Vzorkování

Obsah složek v kontrolním dnu se zjišťuje pouze jednou, a to střídavě jeden měsíc při večerním a následující měsíc při ranním dojení. Odebraný individuální vzorek musí mít objem 25­30 ml. Obsahové složky mléka jsou přepočítány podle zvláštních certifikovaných metodik. Pro výpočet obsahu mléčných složek se využívají regresní rovnice identické s metodou A4-A. Při metodě A4-T je tedy zadání doby dojení a intervalu podobné metodě A4-A, nelze využít intervalu 1 a 5 (vztahují se na pravidelné trojí dojení).

Tabulka 16: Číselník pro metodu A4-T.

Označení ve jmenovce stájí

Označení v rozborovém protokolu

způsob zajištění KU

1

denní doba

večer 1

ráno 2

způsob provádění KU

8

interval dojení

vyplní se dle tabulky 15

Metody kontroly mléčné užitkovosti

Varianta A4-R AMS systémy (dojící roboty)

Varianta A4R se používá v systémech robotického dojení, kdy odběr vzorků probíhá automaticky pomocí tzv. shuttle. Dojení celého stáda může být jak řízené, tzv. nahánění do robotických hnízd, tak neřízené, s volným vstupem krav do robota.

Zjištění dojivosti

Množství nadojeného mléka za kontrolní den se vypočítává jednotně dle unifikované metodiky ve výpočetním centru Plemdat z jednotlivých dojení za období 7 dnů. Pro výpočet se použije soubor odesílaný technikem KU z programu daného robota po skončení odběru vzorků.

Vzorkování

Vzorkování probíhá automaticky bez přítomnosti technika KU a je plně závislé na nastavení robota. V souboru odesílaném technikem KU z robota je příznakem označeno dojení, ze kterého je odebírán vzorek. Obsah tuku se přepočítává regresní rovnicí s využitím časových záznamů o intervalu předcházejícího dojení. Ostatní složky se nepřepočítávají.
U řízeného robotického dojení nerozlišujeme denní dobu odběru vzorků.

Tabulka 17: Denní doba – interval při metodě A4-R.

Doba dojení

Interval v hodinách

Označení intervalu

Přepočet složek

automatické dojení

0

0

korekce regresní rovnicí

pro AMS

Tabulka 18: Číselník pro metodu A4-R.

Označení ve jmenovce stájí

Označení v rozborovém protokolu

způsob zajištění KU

1

denní doba

večer 1

způsob provádění KU

9

interval dojení

0

Schéma průběhu kontroly užitkovosti

Schéma průběhu kontroly užitkovosti

Průběh KU

Prvotní doklady

Podklady určené k výkonu kontroly užitkovosti.

Prvotní doklady

Elektronický rozborový protokol (ERP)

Popis ERP

Elektronický rozborový protokol (ERP) je určen pro záznam údajů o dojivosti při kontrolním dnu. Současně se stává průvodním dokladem k vzorkům mléka. Při pravidelné kontrole ve stáji se zapisují údaje o dojivosti krav a číslu vzorku od všech dojících krav, u nichž je prováděn kontrolní den. ERP je využíván v rámci plošného elektronického sběru dat KU (ESD). 

Jedná se o seznam plemenic z předchozí KU. Vytváří se 1x měsíčně při zpracování KU, případně může být na vyžádání vytvořen tzv. Dotisk RP příslušné stáje.

ERP je datový soubor používaný aplikací pro ESD při KU. Je vytvářen ze souboru xxxxxxxxxx.roz (xxxxxxxxxx je číslo stáje pro registraci dat KU) a je následně připravován pro záznam údajů zjišťovaných při kontrolním dnu. Tento soubor vytváří Plemdat při zpracování Měsíční sestavy KU. V aplikaci pro sběr dat komunikuje s Elektronickým hlášením otelení, změn a přesunů (EHZOP). 

ERP umožnuje kromě záznamu údajů o dojivosti a číslu vzorku některé funkce zápisu „změny stavu“ (vyřazení z KU, zaprahnutí, zápis nově otelených a přisunutých krav). Konréktní změny jsou uvedeny v tabulce 19.

Pro identifikaci krav při odběru vzorků podle obojkových čísel musí být ERP podporován daty chovatele o přiřazení obojkového čísla k ušnímu číslu.

Číslo vzorkovnice v ERP je vytvořeno z čarového kódu sejmutého z etikety na vzorkovnici.

Tabulka 19: Číselník pro změny stavu hlášené v ERP.

Změna

Číselný znak

Tiskne počítač*

zaprahnutí do 305 dnů laktace (v rozmezí 240 až 304 dnů)

40

40

zaprahnutí při 240 a víc dnech a současně mléko nižší jak 2.000 kg

40

41

zaprahnutí před dosažením 240 dnů a hranice mléka překročeny

40

42

zaprahnutí před 240 dny a současně nesplněny hranice mléka

40

43

dosažení 305denní laktace

 

30

dosažení 305denní laktace, ale současně nesplněna hranice mléka

 

31

vyřazení pro převod krávy mimo ku, zrušení ku v celém chovu

51

51

vyřazení pro nízkou užitkovost

52

52

vyřazení pro vysoký věk

53

53

vyřazení pro ostatní zootechnické důvody (vady zevnějšku,

nevyhovující dojitelnost, nevyhovující přizpůsobivost technologii) 

54

54

vyřazení pro onemocnění vemene

55

55

vyřazení pro poruchy plodnosti

56

56

vyřazení pro důsledky těžkého porodu

57

57

vyřazení z jiných zdravotních důvodů

58

58

 vyřazení pro onemocnění končetin

71

71

 vyřazení z důvodu úrazu, poranění

72

72

 vyřazení pro metabolická onemocnění

73

73

 vyřazení pro respirační onemocnění

74

74

 vyřazení z důvodu nákazy

75

75

krávy vybrané pro produkci býků

61

 

krávy vybrané, ale z další produkce vyřazené

62

 

krávy trvale vyřazené z produkce býků (vyřazené při prvém výběru)

63

 

podmíněně vybrané

64

 

Tiskne počítač* =  výsledný znak na sestavě; znamená odpověď z plemenářské databáze na to, v jakém stavu se aktuálně kráva nachází.

Zjišťování dojivosti

Údaje o dojivosti jsou do ERP zaznamenány ihned ve stáji/dojírně (při zjišťování dojivosti odečtem z měřiče mléka) nebo mohou být vložena data ze SW dojírny ve formě opisu dat nebo datového souboru (opis dat nebo datový soubor potom plní funkci prvotního dokladu o zjištění dojivosti).

Způsoby zjišťování dojivosti:

  1. Dojírna bez PC - Tru-Test → technik opisuje zjištěné nádoje do PDA + odběr vzorku mléka rovněž z Tru-Testu dle dané metody KU (viz Metody KU)
  2. Dojírna bez PC s vestavěným Tru-Testem - zobrazování nádojů na panelu → opis nádojů z displeje do PDA + odběr vzorku mléka
  3. Dojírna s PC - elektronické stahování nádojů z PC do PDA + odběr vzorku mléka
Odeslání ERP 

Po vyplnění všech údajů v ERP je soubor aplikacemi odesílán na do výpočetního střediska Plemdat pod označením xxxxxxxxxx_AAA_lab (kde xxxxxxxxxx je číslo stáje, AAA je značka laboratoře rozboru mléka). Sloučení výsledků rozborů mléka s údaji zaznamenanými do ERP při kontrolním dni je prováděno SW schváleným osobou odpovědnou za zpracování dat.

Při provádění kontroly užitkovosti metodou A4R – (dojící roboty) nejsou do souboru ERP, který je předáván na portál Plemdatu, zaznamenány údaje o dojivosti. Údaj o dojivosti je stanoven z hodnot jednotlivých dojení krávy za posledních 7 dnů, které jsou zasílány do výpočetního střediska Plemdat v zvláštním souboru. Dojivost krávy za kontrolní den je před zpracováním všech dat z kontrolního dne stanovena podle unifikované metodiky.

Mimokontrolní vzorky

Odebrané vzorky od krav, u nichž není prováděn kontrolní den (mimokontrolní vzorky - na základě požadavku chovatele) jsou v ERP identifikovány čarovým kódem a  číslem zvířete, ale neuvádí se údaj o dojivosti.  Hodnoty rozboru těchto vzorků jsou vyloučeny ze zpracování do měsíční sestavy KU. Stejným způsobem se zapisují vzorky mléka (bazény, sekce), kdy v označení v čísla krávy uvedeme: 777777 + pořadové číslo vzorku (od 001).    

Výsledky těchto analýz jsou poskytovány chovateli jako orientační výsledky obsahových složek, počtu somatických buněk a koncentrace močoviny prostřednictvím služby „Rychlé výsledky“ na internetové aplikaci ČMSCH „Přístup k datům“ (více informací o aplikaci zde).

Prvotní doklady

Hlášení změn, otelení a přesunů (HZOP)

Popis HZOP

HZOP je prvotním dokladem, používaným pro oznámení změn zjištěných při KU. Slouží pro otelení krávy = otevření nové laktace, zapsání telat do plemenářské databáze, zařazení krávy na první nebo vyšší laktaci, pro přesuny mezi stájemi apod. (všechny změny uvedeny v tabulce 20).

Veškeré změny prováděné na HZOP se zadávají do PDA. Data do HZOP jsou stahovány z ÚE → tyto je nutné v PDA nejprve odsouhlasit tak, aby bylo vše v souladu se stájovou evidencí chovatele. Nová otelení, která v den prováděné KU nejsou v ÚE evidována, je povinen technik KU do PDA zadat ručně opisem ze stájového deníku chovatele, viz Postup pro vyplňování HZOP v PDA. 

Číselné označení změn je uvedeno v tabulce 20. Podrobný návod pro použití jednotlivých kódů změn je uveden v tabulce 21. V případě hlášení, které vyžaduje také uvedení pohlaví či průběh porodu (např. změny 20, 21, 81, ...) jsou tyto kódy uvedeny v tabulce 22 (číselník pohlaví) a v tabulce 23 (číselník průběhu porodu).

Tabulka 20: Číselník změn pro HZOP.

Změna

Kód změny pro

 zadávání do PDA

Tiskne

počítač*

otelení (do KU již zařazené) krávy na 2. a vyšší laktaci 

20

20

otelení prvničky a současné zařazení do KU (1. laktace)

21

21

otelení krávy na 2. a vyšší laktaci dosud v KU neregistrované (2.-18. laktace)

22–38

21

úhyn krávy při otelení (nelze použít u jalovic)

39

40, 57

vyřazení celé stáje mimo KU, zrušení KU v celém chovu 

51

51

výmaz krávy z PK

66

NE 

požadavek na zápis krávy do PK

77

 

přesun mezi chovy (1 kráva nebo celá stáj)

70

 

výmaz telete z archivu telat

80

 

převzetí registrace telete z ÚE do archivu telat 

81

 

převzetí původu krávy z ÚE (i vyřazené) do KU

82

 

rušení záznamů v měsíční KU (všechny údaje na základních sestavách měsíčních výsledků KU se zruší, data v archivu zůstanou zachována!)

90

 

* Tiskne počítač = výsledný znak na sestavě; znamená odpověď z plemenářské databáze na to, v jakém stavu se aktuálně kráva nachází.

Postup pro vyplňování HZOP v PDA

Po vyhledání dané stáje → stažená zvířata (krok 1) → otevřít HZOP → zvolit Načíst ze serveru → načtení seznamu telat z ÚE (krok 2) → odsouhlasit každé tele, případně opravit vícečetné porody → následně zadání nové změny, např. nové otelení pod číslem změny 20 (krok 3).

Obrázek 1: Ukázka postupu pro vyplňování HZOP v PDA.

____________KROK 1_________________________________________________KROK 2________________________________________________KROK 3


Při vyplňování HZOP v PDA se automaticky zobrazí potřebné kolonky pro vložení daných údajů vázajících se k hlášené změně. Níže jsou pro názornost zobrazeny změny 70 (přesun celé stáje), 77 (zápis do PK) a 81 (natažení telete do plemenářské databáze z databáze ÚE). 

Obrázek 2: Ukázka zadávání změn (70; 77; 81) v PDA.

______________ZMĚNA 70_______________________________________ZMĚNA 77__________________________________________ZMĚNA 81

 

Účel použití a podrobná charakteristika všech kódů, které jsou zaznamenávány na HZOP, jsou uvedeny níže v tabulce 21. 

Tabulka 21: Návod pro použití jednotlivých kódů změn. 

Kód změny

Popis změny

Údaje k vyplnění

Poznámka

20

otelení krávy (krávy do KU již

zařazené)

číslo krávy, datum otelení, pohlaví

telete (dle číselníku pohlaví), průběh

porodu, číslo telete

datum otelení nesmí být starší

10 měsíců

20

otelení krávy – zmetání

číslo krávy, datum zmetání, kód pro

pohlaví 71 (zmetání)

datum otelení nesmí být starší 

10 měsíců; dojde k otevření

nové laktace

20

otelení krávy – narození

dvojčat – hlášena jalovička

číslo krávy, datum otelení, pohlaví

telete (32 jalovička), průběh porodu,

číslo telete

datum otelení nesmí být starší

10 měsíců

20

otelení krávy – narození

dvojčat – hlášený býček

číslo krávy, datum otelení, pohlaví

telete (31 býček), průběh porodu,

číslo telete

datum otelení nesmí být starší

10 měsíců

21

otelení prvničky a současné 

zařazení do KU

číslo krávy, datum otelení, pohlaví

telete (dle číselníku pohlaví), průběh

porodu, číslo telete

datum otelení nesmí být starší

10 měsíců

22-38

otelení krávy na vyšší laktaci

dosud v KU neregistrované (2.-18. laktace)

číslo krávy, datum otelení, pohlaví

telete (dle číselníku pohlaví), průběh

porodu, číslo telete

datum otelení nesmí být starší

10 měsíců

39

úhyn krávy při otelení (nelze

použít u jalovic)

číslo krávy, datum otelení, pohlaví

telete (dle číselníku pohlaví), průběh

porodu, číslo telete

v případě, že se jedná o prvotelku, musí se nahlásit nejprve otelení a

po zpracování následující měsíc

úhyn na rozborovém protokolu

66

výmaz krávy z PK

číslo krávy

 

70

přesun krávy do jiné stáje

číslo krávy, číslo původní stáje 

musí být hlášení z čísla stáje, která

krávu přisouvá (když dojde k přesunu

krávy na jiné hospodářství před

otelením, nehlásí se 70, ale pouze 

se zašle změna otelení z nového

čísla hospodářství)

70

přesun celé stáje (všech krav)

do stáje jiné

číslo 9x9 (CZ000999999999), číslo

původní stáje 

musí být hlášeno z čísla stáje, která

krávu přisouvá

77

požadavek na zápis krávy

do PK

číslo krávy, datum otelení

stáj musí být přiřazena do PK

80

vymazání telete z archivu telat

číslo matky, pohlaví telete

(dle číselníku pohlaví), číslo

telete

provádí se výjimečně, když

neproběhne automatické převzetí 

původu telete z ÚE

81

převzetí registrace telete z ÚE

do archivu telat

číslo krávy, datum otelení, pohlaví

telete (dle číselníku pohlaví),

číslo telete 

číslo telete, datum narození a číslo matky musí odpovídat stavu v ÚE

82

převzetí původu krávy z ÚE

(i vyřazené) do KU

číslo krávy

používá se, pokud neproběhne

automatické převzetí původu krávy z ÚE po zpracování měsíční sestavy KU (rozdíl registrace původů signalizován chybou 69)

90

rušení záznamů v měsíční KU

číslo krávy

používá se v případech registrace

údajů k chybnému číslu krávy, ne 

k vyřazení krávy z KU

Tabulka 22: Číselník pro pohlaví narozeného telete.

Tele

Číselný znak

Tiskne počítač*

Tiskne počítač*

býček

01

BYC

B

jalovička

02

JAL

J

dvojčata – býčci

11

BZ2

BB

dvojčata – jalovičky

22

JZ2

JJ

dvojčata různé pohlaví – býček

31

BZ2

BJ

dvojčata různé pohlaví – jalovička

32

JZ2

JB

dvojčata – živý býček 2. tele mrtvé

41

B+M

B+

dvojčata – živá jalovička, 2. tele mrtvé

42

J+M

J+

živý býček z trojčat + více narozených

51

BZ3

B3

živá jalovička z trojčat + více narozených

52

JZ3

J3

žádné živě narozené tele a 1 mrtvé

61

+

+

žádné živě nar. tele a 2 mrtvá telata

62

++

++

žádné živě nar. tele a 3 mrtvá telata

63

+++

+++

žádné živě nar. tele a 1 mrtvý býček

64

+

+

žádné živě nar. tele a 1 mrtvá jalovička

65

+

+

býček živě narozený, úhyn do 48 hodin

66

+

+

jalovička živě narozená, úhyn do 48 hodin

67

+

+

zmetání po 7 měsících březosti

71

ZM

Z

* Tiskne počítač = výsledný znak na sestavě; znamená odpověď z plemenářské databáze na to, v jakém stavu se aktuálně kráva nachází.

Pozn.: Kódy 64 až 67 nelze používat pro vícečetné porody s mrtvě narozenými telaty.

Tabulka 23: Číselník pro průběh porodu.

Číselný znak

Význam

Popis

1

žádoucí porod

spontánní porod bez pomoci ošetřovatele

2

zvládnutelný porod

porod s pomocí jednoho až dvou ošetřovatelů

3

nežádoucí porod

porod vyžadující pomoc tří a více osob nebo pomoc veterinárního lékaře 

4

císařský řez nebo těžký porod

porod vyžadující léčbu po porodu s opakovanou návštěvou veterináře

9

neznámý průběh 

informace o průběhu porodu není dostupná

Pozn.: Mrtvě narozené tele nemusí znamenat komplikovaný porod. Průběh porodu může být i 1 nebo 2.

Co je dobré vědět

"Automatický přesun“ je vyvolán jen otelením a rozborovým protokolem za další kontrolu v laktaci. 

Chybně evidované změny 51-58, 71-75 (hlášeny z rozborového protokolu), které je potřeba zrušit (vyřazení nahlášeno omylem)→ lze provést změnou 11 (zadáním čísla krávy + kód změny 11) NEBO změnou 40 (zadáním čísla krávy + kód změny 40) v případech, kdy laktace nepokračuje. Změna 40 způsobí smazání vyřazení, ale nikoliv otevření laktace! Opravu lze provádět v následujícím měsíci, resp. jen do 2 měsíců po registraci vyřazení.

 

Přechod do následující laktace bez ukončení laktace předchozí: Dojí-li kráva až do následujícího otelení, aniž by byla předtím laktace ukončena, pak změna 20 automaticky provede ukončení předchozí laktace zaprahnutím změnou 40 (pokud počet laktačních dnů nedosáhl hodnoty 305 a nebyla již zaregistrována normovaná laktace). Otelení automaticky zahájí novou laktaci.

Časté pochybení

V datech zaslaných ke zpracování z jednoho kontrolního dne NELZE k jedné dojnici současně hlásit: 

Hlášení oprav

Hlášení oprav

Oprava rozborovým protokolem

Pro hlášení oprav je zřízen v systému eSkot → Hlášení → modul ORP (oprava rozborovým protokolem) umožňující registrovaným uživatelům záznam opravného hlášení, tzn. výmaz chybně registrovaných nebo dohlášení odmítnutých údajů o dojivosti, případně opravu chybně zaznamenaného údaje nebo opravu ušní známky v případě, že mléko bylo na základě obojku chybně zaregistrováno k jinému ušnímu číslu plemenice.

Po zvolení typu opravy, zadání čísla technika KU a čísla krávy, nabízí modul termíny kontrolních dnů KU. Po zvolení konkrétního termínu nabídne uživateli k dané krávě údaje z Rozborového protokolu. Modul nabízí pouze termíny KU, které byly u konkrétní krávy uskutečněny, a to jak ty zaregistrované, tak i ty nezaregistrované.

Nelze dohlásit termín KU, který se neuskutečnil nebo nebyl odeslán rozborovým protokolem.

Zásady provádění oprav

POZOR! U krav z metody A4-R (robot) není při dohlašování kontrolního dne automaticky vyplněn údaj o dojivosti. Tento údaj je nejprve nutné zjistit, a to z chybníku nebo opisu RP (uložen na: eSkot → SUPD → Prvotní doklady), kde je již korigován dle metodiky pro roboty.

Obrázek 3: Hlášení opravy rozborového protokolu v aplikaci eSkot. 

ORP.png

Hlášení oprav

Hlášení oprav – zařazování nových krav (ZNK-HO)

Tiskopis ZNK-HO je možné využívat pouze k opravě pořadí laktace (pouze u krav již zařazených do KU) a k opravě data otelení u probíhající laktace. Ostatní sloupce tiskopisu se nadále nevyužívají.

Tiskopis „ZNK-HO" k vyplnění je možné stáhnout zde. 

Kdy provádím? → Když se provádí oprava pořadí laktace nebo oprava data otelení na probíhající laktaci. 

Jak provádím? → Pouze pomocí tiskopisu ZNK-HO a jeho zaslání na skot@plemdat.cz. 

Tabulka 24: Vysvětlivky k obrázku 3 – název změny dle uvedení čísla řádku. 

Číselné pořadí řádku

Popis změny

1.

oprava pořadí laktace na pořadí 03

2.

oprava data otelení u probíhající laktace

Obrázek 4: Vzor vyplnění tiskopisu ZNK-HO.

HO-ZNK.jpg

Hlášení oprav

Opravy celoživotní užitkovosti (CŽ) krav

Tiskopis „Oprava CŽ krav – užitkovost“ se využívá výhradně pro opravu výpisu celoživotních výsledků krav na sestavě „Kontrolní list krávy“. Změny 51–58, 71-75 = trvalé vyřazení je možné hlásit tiskopisem „Oprava CŽ krav – užitkovost“ kravám, kterým tato změna z jakýchkoliv důvodů nebyla uvedena v denním zpracování KU.

Nezasílá se do LRM, ale přímo ke zpracování na Plemdat! 

Tiskopis „Oprava CŽ krav – užitkovost" k vyplnění je možné stáhnout zde.

Obrázek 5: Tiskopis „Oprava CŽ krav – užitkovost“ - vzor vyplnění tiskopisu.

Oprava CŽ krav.jpg

Tabulka 25: Vysvětlivky k obrázku 5 – vysvětlení k použití jednotlivých typů vět (01; 03).

Typ věty

Popis změny

Provedení zápisu

01

smazání laktace

kraj

číslo krávy

pořadí laktace, která má být vymazána

Výmaz celé věty krávy se provede rovněž hlášením typu věty 01,

ale do pořadí laktace se uvede 99.

03

oprava data otelení u probíhající laktace; dohlášení údajů

kraj

číslo krávy

stáj provedení 3. kontroly

datum otelení

pořadí laktace

Hodnotové údaje za laktaci se zapíšou vždy všechny,

i když je nutné opravit jen jediný údaj ↓

 

laktační dny

mléko

tuk (kg)

bílkovina (kg)

laktóza (kg)

index p2:1 je-li alespoň 200 dnů

změna

způsob provádění a zajištění ku

ukončení laktace měsíc a rok

Opakovaný tisk kontrolního listu krávy se provede vždy, když byla prováděna oprava u některého z údajů kg mléka, kg tuku, kg bílkovin a opravované údaje jsou rozdílné od původně zaznamenaných.

Tabulka 26: Vyplňování jednotlivých sloupců tiskopisu „Oprava CŽ krav – užitkovost“ (pomůcka k obrázku 5).

Sloupec

Obsah

Zaznamenávaný údaj

A

kraj

podle Jmenovky chovů

B

hospodářství

indikace ustájení krávy podle Jmenovky chovů

C

stáj

 

D

kód země

podle ušní známky

E

identifikační číslo krávy

podle ušní známky

F

stáj provedení 3. kontroly – hospodářství

zápis čísla hospodářství a stáje, kde bylo oznámeno provedení

3. kontroly, tj. stáj, kam bude laktace započtena 

G

stáj provedení 3. kontroly – stáj

H, I, J

datum otelení – den, měsíc, rok

zápis v pořadí: den, měsíc, rok otelení

K

pořadí laktace

pořadí opravované, resp. dodatečně hlášené laktace

L

pohlaví telete

pohlaví narozeného telete vztahující se k datu otelení, dle tabulky 22 (číselník pro pohlaví narozeného telete)

M

průběh porodu

podle tabulky 23 (číselník pro průběh porodu)

N

laktační dny

počet laktačních dnů za laktaci

O

mléko kg

dojivost za laktaci v kg, celé číslo

P

tuk kg

množství tuku za laktaci v kg, celé číslo

Q

bílkoviny kg

množství bílkoviny za laktaci v kg, celé číslo

R

laktóza kg

množství laktózy za laktaci v kg, celé číslo

S

obvod hrudi cm

obvod hrudi krávy v cm (neuvádí se!) 

T

mezidobí

počet dnů mezidobí

U

index P2:1 

poměr mléčné užitkovosti za druhých 100 dnů laktace

k produkci za prvních 100 dnů v % a na celá čísla 

V

index stáda

relativní vyjádření užitkovosti dojnice za normovanou laktaci

v kg B, vzhledem k užitkovosti stáje za posledních 12 měsíců,

na celá čísla

poznámka: údaj se jen přebírá z předchozího kontrolního listu

krávy, ručně se nestanoví

W

změna

podle tabulky 20 (číselník pro změny stavu)

vyjadřuje ukončení laktace, nebo k oznámení krav kategorie matky býků (změny 61-64 a 69)

X

způsob provádění ku

podle tabulky 3

Z

způsob zajištění ku

podle tabulky 4

A1

ukončení laktace – měsíc

měsíc a rok ukončení laktace

B1

ukončení laktace – rok

C1

typ věty

výmaz = 01 oprava, nebo dohlášení údajů = 03

Klíč k opravě chyb při zpracování dat KU skotu

Tento klíč slouží technikům KU skotu jako pomůcka při opravě sestavy Chybník KU (kkut02) uložené v aplikaci E-skot na SUPD.
Zahrnuje nejfrekventovanější chyby a vychází z publikace Zásady vedení Ústřední evidence automatizovaného zpracování dat kontroly užitkovosti skotu. 

Klíč k opravě chyb při zpracování dat KU skotu

Pravidla pro opravu chyb

Pravidla pro opravu chyb vzniklých při zpracování HZOP

Obrázek 6: Náhled tabulky "Probíhající laktace" v Databázi plemenic.

obrazek.png

Pravidla pro zpracování chyb vzniklých z RP

Důležitá upozornění! 

1. Prováděné opravy musí být prokazatelně doložitelné. Jako podklady k opravě slouží údaje z Chybníku KU, Prvotní doklady RP, HZOP a Opis výsledků z laboratoře (archivovány na Eskot-SUPD) a údaje z aplikace Databáze plemenic → Probíhající laktace → Doklady.

2. Oprava údaje o celkovém výdojku za kontrolní den musí být doložena dokumentací o zjišťování dojivosti (stájový zápisník, výpis z SW dojírny.)

3. Je nutné řešit chyby včas, tzn. v průběhu probíhající laktace! Dalším otelením krávy je předchozí laktace uzavřena a již není možné ji jednoduše opravit.

4. Je nutné dodržet časovou posloupnost opravy:

5. Další chyby zveřejňované v sestavě kkut02 Chybník KU jsou informativní. Ukazují na zápis krav a potomků do plemenných knih, přebírání původových údajů z ÚE do plemenářských dat KU nebo ukazují nepřesnosti při registraci údajů do archivu dat narozených telat. 

Klíč k opravě chyb při zpracování dat KU skotu

Přehled chyb ze zpracování RP a jejich opravy

Tabulka 34: Chyby ze zpracování vět RP.

*za číslem chyby značí úplné odmítnutí hlášení

 

Chyby ze zpracování vět RP

 

Popis chyby

Zdroj chyby

Řešení opravy

11*

 

Zdvojené hlášení, stejná kráva stejné datum kontroly

stejné hodnoty nádoje a hodnoty rozboru mléka

neopravovat

 

různé hodnoty nádoje a hodnoty rozboru mléka – chybná identifikace krávy                   

při zjištění chybného hlášení (chyba ušní známky-obojku) a identifikaci správného zvířete, provést ORP-typ opravy „změna UZ“

13*

 

Hlášení ke krávě nezapojené do KU

Neohlášené nebo odmítnuté (z důvodu jiné chyby) otelení u prvotelky

Znovu registrovat otelení, potom dohlásit odmítnuté údaje na ORP

Kráva vyřazená z KU

Omylem vyřazenou krávu opět zařadit do KU:

a)       zjištění následující měsíc (tzn. Kráva stále na sestavě) zaslat HZOP se změnou „11“

b)       kráva již vypadla ze sestavy, zařadit otelením s pořadím laktace

Hlášení údajů pod chybným číslem krávy

Při identifikaci správného zvířete, provést ORP, typ opravy: „změna UZ“

14*

 

 

Zvýšení užitkovosti o 20 kg nad 305 laktačních dnů

Hlášení otelení na HZOP – neohlášeno nebo neregistrováno z důvodu jiné chyby

Registrovat otelení, následně dohlásit odmítnutý údaj na ORP

Chybný údaj o dojivosti při přebírání z SW dojíren

Existuje-li podklad k opravě, provést ORP, opravit chybně hlášený údaj

Chybný údaj o dojivosti při ruční editaci nádojů

Existuje-li podklad k opravě, provést ORP, opravit chybně hlášený údaj

15*

 

Hodnota nádoje mimo povolený interval

 (viz. Zásady AZ dat KU)

Opravit pouze v případě chybné registrace nádoje

Existuje-li podklad k opravě, provést ORP, opravit chybně hlášený údaj

16*

 

Hlášené nádoje po uzavření laktace změnou 40

Neohlášené nebo odmítnuté otelení (z důvodu jiné chyby)

Registrovat otelení, potom dohlásit odmítnutý údaj na ORP

Prověřit zaprahnutí (změna 40)

Při chybném zaprahnutí krávy, znovu otevřít laktaci změnou „11“, dohlášení odmítnutého údaje na ORP

17*

 

Datum kontroly do 6. dne po otelení

Opravit pouze v případě chybně hlášeného data otelení

Datum otelení lze opravit na papírovém formuláři „Hlášení oprav (Zařazování nových krav)“, následně dohlásit odmítnutý údaj na ORP

19*

 

Chybně zadané datum kontroly nebo DD-INT

Prověřit vyplnění data KU nebo DD-INT v RP

Vždy hromadná oprava – vyžádat Plemdat

Správné vyplnění v RP, ale DD-INT nesouhlasí se jmenovkou stáje

Vždy hromadná oprava – vyžádat Plemdat

20

 

Hlášení ke krávě vyřazené z ÚE

Prověřit správnost editace obojků, prověřit u chovatele vyřazení z ÚE

Při chybné editaci obojků (kdy hlášené údaje náleží jiné krávě) dohlášení údajů správné krávě přes ORP typ opravy „Oprava UZ“

21

 

Interval od poslední KU méně než 22 dnů

Prověřit vyplnění data KU v RP

Při chybné editaci data KU hromadná oprava – vyžádat Plemdat

24

 

Zvýšení dojivosti o 50 %

 

Existuje –li podklad k opravě, opravit hlášení o dojivosti na ORP

25

 

Snížení dojivosti o 50 %

 

Existuje –li podklad k opravě, opravit hlášení o dojivosti na ORP

27*

 

Chybí hlášení otelení, které je ke dni zpracování RP hlášeno v ÚE

Neohlášeno nebo nezpracováno HZOP

Registrovat otelení, následně dohlásit odmítnuté údaje na ORP

Dokument můžete vytisknout ve formátu PDF zde.

Klíč k opravě chyb při zpracování dat KU skotu

Přehled chyb ze zpracování HZOP a jejich opravy

Tabulka 35: Chyby ze zpracování vět HZOP.

*za číslem chyby značí úplné odmítnutí celého hlášení

 

Chyby při zpracování vět HZOP

 

Popis chyby

Zdroj chyby

Řešení opravy

30*

 

Nesmyslné pohlaví nepovolená ušní známka telete

Chyba při ruční editaci HZOP

Znovu ohlásit otelení se správnými údaji potomka

31*

 

Zdvojené hlášení změny

Chyba při ruční editaci HZOP-chybně hlášené pohlaví telete u vícečetných porodů

V případě, že matka telete je již otelena s jedním potomkem, registrovat druhého potomka do archivu telat (změna 81)

33*

 

Hlášení ke krávě nezapojené do KU

Kráva dosud nezapojena do KU

zapojit otelením na HZOP

Kráva omylem vyřazena z KU

Omylem vyřazenou krávu opět zařadit do KU:

a)       zjištění následující měsíc (tzn. Kráva stále na sestavě) zaslat HZOP se změnou „11“

b)       kráva již vypadla ze sestavy, zařadit otelením s pořadím laktace

Kráva již vyřazena z KU i ÚE – tele neregistrováno

Převzetí telete z ÚE změnou 81

34

 

Věk při prvním otelení není v intervalu 550 až 1350 dnů

Nepřevezme se původ prvotelky

Pokud je správné datum hlášeného otelení, ohlásit převzetí původu krávy z ÚE změnou 82

36*

 

Hlášení otelení změnou 21 až 38, kráva je již zařazena do KU

Prověřit datum posledního otelení a číslo telete

Pokud je dané otelení krávy již registrováno, ohlásit převzetí telete z ÚE změnou 81

Může se jednat též o duplicitní zpracování dokumentu HZOP

neopravovat

38*

 

V době hlášení otelení je již registrována kontrola s vyšším datem, než je datum otelení

Nebo je datum otelení starší více než 10 měsíců

Hlášení otelení nebo zmetání na HZOP pozdě, kontrola s vyšším datem, než je datum otelení je již zaregistrována k předchozí laktaci

Na ORP výmaz všech chybně registrovaných kontrol, potom ohlásit HZOP, následně vymazané kontroly opět zaregistrovat

Chybné datum otelení při ruční editaci HZOP

Znovu ohlásit otelení se správným datem

39*

 

 

Mezidobí je méně než 240 dnů, zmetání 210

Již je zaregistrováno otelení, chovatel provedl opravu původu potomka – tele neregistrováno

Ohlásit převzetí původu telete z ÚE změnou 81

Chybné datum otelení při ruční editaci HZOP

Znovu ohlásit otelení se správným datem

Může se též jednat o duplicitní zpracování HZOP

neopravovat

41*

 

Hlášení otelení krávy nezařazené do ÚE

Chyba při ruční editaci HZOP

Znovu ohlásit otelení se správným ušním číslem

Zařazení zvířete do ÚE

Prověřit u chovatele, potom opět HZOP

69*

 

Datum hlášeného otelení krávy je jiné než datum narození telete v ÚE (rozdíl 8 a více dnů)

Zaregistrováno chybné otelení

Opravu data otelení je možno provést na papírovém tiskopisu „Hlášení Oprav-ZNK“

Datum otelení krávy podle stájové evidence je správné, ale datum registrace telete do ÚE je jiné

Neopravovat

74*

 

 

Hlášení narození telete s jinou matkou, než je v ÚE

Chyba při ruční editaci HZOP

Znovu ohlášení otelení se správným ušním číslem telete

Chybné hlášení chovatele do ÚE

Pokud je již chovatelem provedena oprava č. telete do ÚE, odeslat znovu HZOP

V případě dosud neprovedené opravy telete v ÚE, otelit (tzn. otevřít laktaci) bez hlášení čísla telete. (Po provedené opravě v ÚE, tele registrovat změnou 81)

75

 

 

Hlášené otelení krávy je jiné, než narození tel ete v ÚE

Chyba při ruční editaci HZOP

Neopravovat, datum otelení je převzato z ÚE

Chybné hlášení chovatele do ÚE

Opravu data otelení je možno provést na papírovém tiskopisu „Hlášení Oprav-ZNK“

Dokument můžete vytisknout ve formátu PDF zde.

Dokument k vytisnutí ZDE.


Výstupy z kontroly užitkovosti

Výstupy z kontroly užitkovosti

Rychlé výsledky z LRM

Výstupy z kontroly užitkovosti

Měsíční sestavy (upraví Hanča)

Výstupy z kontroly užitkovosti

Kontrolní list krávy

KONTROLNÍ LIST KRÁVY = LAKTAČNÍ LÍSTEK

Kontrolní list krávy je k nalezení v aplikaci eSkot (po rozkliknutí čísla dané plemenice). 

Obrázek 7: Kontrolní list krávy CZ 869186961. 

obrazek.png

Podrobná charakteristika kontrolního listu krávy

Každé krávě, která ukončila při kontrolním dnu laktaci, jsou vypsány výsledky všech dosud známých registrovaných laktací. Laktace jsou vypsány pod číslem stáje, kde ukončení nastalo. Sestava obsahuje indikaci stáje i číselné označení krávy, včetně jednorázových údajů – datum narození, plemeno, původ (otec, matka a otec matky a matka matky), označení, zda se jedná o matku býků. Měsíc ukončení laktace je totožný s měsícem uvedeným v datu kontroly. 

Všem kravám z dovozu je tištěno i jejich původní číslo a původní země; tyto údaje se tisknou i u matky, otce, matky i otce matky. U otce a otce matky je místo původního čísla tištěno i původní jméno.

Dále jsou uvedeny údaje o jednotlivých laktacích, jak normovaných, nenormálních, případně neuznaných. Kromě produkce mléka, tuku a bílkoviny v kilogramech, procentu tuku a bílkoviny je uváděn průměr somatických buněk (SB) a lineární score SB. U každé normované laktace je tištěn index stáda (o tom více v kapitole Index stáda). U starších krav s jediným známým stádovým indexem se tento index používá pro hodnocení jen tehdy, jestliže je stádový index znám právě u té laktace, podle které je krávě stanovena třída za užitkovost → např. obrazek.png

Tabulka 28: Číselník pro třídy užitkovosti krávy (celoživotní užitkovost krav).

Třída užitkovosti krávy

Číselný znak

ER

1

E

2

I

3

II

4

bez třídy

5

ER plemenná

6

E plemenná

7

Ve sloupci „ZPŮSOB PROVÁD. KU“ je uvedena zkratkou metoda a varianta KU, ve které byla laktace sledována. Pokud je v laktaci vyhodnocena pouze produkce mléka, je ve sloupci „ZPŮSOB PROVÁD. KU“ uveden znak F.

Charakteristika souhrnných údajů a výsledků plemenice na kontrolním listu krávy

Vysvětlivky pro písmena uvedená v řádku "Stádo - průměr": 

  1. Symboly C1, H1 vyjadřuje, že průměry jsou za skupinu krav plemene C nebo plemene H a to jen krav na první laktaci.
  2. Symboly CV, HV pak značí skupinu krav plemene C nebo H bez ohledu na pořadí laktace, tedy všechny krávy plemene C nebo H.
  3. Symboly S1 a SV znamenají, že průměry jsou z prvních nebo všech laktací bez ohledu na plemeno.

Ke krávě se vytisknou průměry za takovou skupinu, která je krávě nejbližší, tato skupina však musí být tvořena alespoň 10 krávami, jinak se uvádějí průměry za další nejbližší skupinu. Tak je-li tištěná 37 kráva plemene H na 1. laktaci, měla by mít uvedeny průměry za skupinu H1, ale bude-li prvotelek ve stáji plemene H méně než 10, vytiskne se skupina HV, pokud však není ve stáji ani všech krav plemene H alespoň 10, vytiskne se skupina S1, pokud není ve stáji ani 10 prvotelek z obou plemen, pak skupina SV, pokud není ani všech krav plemen C a H dohromady alespoň 10, žádné průměry ani směrodatné odchylky se nevytisknou. Směrodatné odchylky jsou tištěny v pátém řádku. 

Podstatou výpočtu PH je odchylka užitkovosti krávy od vrstevnic, propočtená matematicko-statistickým postupem. V důsledku toho nemusí být pořadí krav podle absolutní užitkovosti shodné s pořadím podle plemenné hodnoty, protože užitková hodnota není totožná s genetickou hodnotou.

Pro hospodářské využití dojnice je určující skutečná užitkovost, pro selekci krávy a k obnově a zušlechťování stáda nebo populace je však spolehlivějším ukazatelem její plemenná hodnota. 

Obrázek 8: Zobrazení selekčních indexů na listu krávy. obrazek.png

Vysvětlivky pro jednotlivé zkratky selečkních indexů:  

  1. GZW = genetický zisk z mléčné užitkovosti - je to index, který shrnuje genetický potenciál krávy pro celkovou ekonomicky hodnotnou mléčnou užitkovost. Vyšší GZW znamená větší předpoklad k vyšší a kvalitnější produkci mléka.
  2. MW = mléčná výtěžnost - genetický index pro množství mléka. Vyjadřuje potenciál krávy předávat potomstvu schopnost vyšší produkce mléka. 
  3. FW = obsah tuku v mléce - index, který hodnotí genetický potenciál dojnice pro produkci mléčného tuku.
  4. FIT = fitness - index, který hodnotí genetický potenciál krávy pro zdraví, plodnost a dlouhověkost. 

Další část (viz obrázek 9) kontrolního listu krávy uvádí výsledky provedené zkoušky dojitelnosti (ZD). Jsou uvedeny pouze údaje pořadí laktace (PL), ve které byla ZD provedena a absolutní průměrný minutový výdojek v litrech (AMPV). Více o ZD je k naleznutí v samostatné kapitole Zkoušky dojitelnosti.

Obrázek 9: Část kontrolního listu krávy obsahující údaje o zkouškách dojitelnosti (ZD) a lineárního hodnocení (EXT).

obrazek.pngDále jsou v této části kontrolního listu krávy uvedeny údaje z lineárního hodnocení (EXT) (obrázek 10), pokud ovšem byla kráva na exteriér hodnocena. Uváděny jsou tělesné míry v cm a souhrnné hodnocení v bodech a třídy, kde E = excelentní, VG = velmi dobré, G+ = dobré plus, G = dobré, F = vyhovující, P = nevyhovující. 

Krávy holštýnského plemene -  je uváděna výška v kříži a celková hodnocení za mléčnou sílu, stavbu těla, končetiny, vemeno a celkovou známku.

Krávy českého strakatého plemene - je uváděna výška v kříži, obvod hrudi a celková hodnocení pro znaky užitkový typ, osvalení, končetiny, vemeno a celková známka. 

Sestava se vytváří při ukončení poslední laktace a při vyřazení krávy z kontroly. Poskytuje komplexní hodnocení krávy v aktuálním termínu vytvoření dokumentu. Minimální povinná doba archivace sestavy jsou 3 roky od posledního tisku.

Výstupy z kontroly užitkovosti

Seznam narozených telat (TELTIK)

Seznam narozených telat je k nalezení v aplikaci eSkot.

Měsíčně jsou vytvářeny seznamy narozených telat podle jednotlivých hospodářství, kde bylo v KU hlášeno otelení krávy. Po vyhledání údajů z reprodukce o datu inseminace krávy (matky telete a použitém spermatu) a hlášení o působnosti býků v přirozené plemenitbě je stanoven celý původ telete.

Charakteristika údajů klasifikující původ telete:

Tabulka 29: Číselník pro výpočet původu.

Správnost původu

Číselný znak

Tiskne počítač

neznámý

0

NEZNAMY

průkazný

1

PRUKAZNY

neprůkazný pro duplicitu býka

2

DUPLIC.

neprůkazný pro nesprávnou délku březosti

3

NEPRUK.

původ nahlášen dodatečně (ručně)

4

DODATECNE

neprůkazný – 2 embrya, různí rodiče

5

ET – NEP.

Pozn.: Při narození více jedinců se počty dnů pro jedináčky snižují o 6 dnů. 

Tabulka 30: Délka březosti.

Plemeno

Délka březosti

pro jedináčky

pro více jedinců

české strakaté

269–310 dnů

263–304 dnů

dojná plemena

254–297 dnů

248–291 dnů

kříženci

263–307 dnů

257–301 dnů

masná plemena a jejich kříženci

263–310 dnů

257–304 dnů

Pozn.: Při narození více jedinců se počty dnů pro jedináčky snižují o 6 dnů. 

Pokud matka telete zabřezne po přirozené plemenitbě, považuje se za správnou délku březosti časový interval 275–295 dnů.

U všech telat je tisk proveden ve třech řádcích. Pod rodiči telete, tj. matkou a otcem a otcem matky je vypsána jejich plemenná příslušnost abecedně. 

Telata narozená po ET

U telat narozených po ET jsou určeni skuteční rodiče, navíc v závěru sestavy je ještě vypsána příjemkyně s uvedeným datem otelení a číslem telete s označením “PŘÍJEMKYNĚ“ v sloupci Průkaznost původu. 
V sestavě se nejdříve tisknou jalovičky narozené po ET, pak býčci po ET, jalovičky po inseminaci a býčci po inseminaci, vše vždy setříděno podle data narození od nejstaršího po nejmladší.

Zmetání a mrtvé tele

Jako informace jsou jako poslední v seznamu uvedena otelení krav s mrtvě narozenými telaty nebo zmetáním, označena jsou ve sloupci Průkaznost původu textem „MRTVÉ TELE“ nebo „ZMETÁNÍ“. Mrtvě narozená telata a zmetání nejsou označena ušními čísly a nejsou registrována do Archivu telat. 

Minimální povinná doba archivace sestavy je 3 roky.

Obrázek xy: Náhled na sestavu narozených telat (TELTIK).

obrazek.png

Výstupy z kontroly užitkovosti

Sestavy somatických buněk

Sestava (tzv. velká sestava SB) je vytvářena současně při tisku měsíčních výsledků KU. Jiná sestava je poté generována v rámci rychlých výsledků z LRM v aplikaci Přístup k datům - nejedná se však o totéž!

Jsou zde uvedeny všechny krávy podle stavu z posledního kontrolního dne, u kterých byly registrovány hodnoty počtu somatických buněk.

Sestava obsahuje údaje o pořadí laktace, datu otelení, počtu laktačních dnů. Další sloupec obsahuje údaje o počtu somatických buněk a denní dojivosti z posledního kontrolního dne. Z předchozích jedenácti kontrolních dnů provedených ve stáji jsou do sestavy uváděny výsledky z 10 kontrolních dnů podle četnosti hodnot rozborů na SB u krav uvedených v přehledu aktuálního kontrolního dne. V závěru sestavy jsou uváděny počty vzorků a průměrné hodnoty počtu somatických buněk stáda – průměr aritmetický a bazénový (vážený průměr údajů počet somatických buněk a denní dojivost) pro všechny uváděné kontrolní dny. V případě, že bazénový průměr stáda vykazuje hodnotu nad 300, jsou do oddílu Dojnice s nejvyšším podílem počtu SB ve stádě postupně vypisovány krávy s nejvyšší hodnotou počtu somatických buněk. Po vypsání krávy je přepočítán bazénový průměr stáda bez její hodnoty počtu somatických buněk. Výpisy dalších krav a přepočty bazénového průměru stáda probíhají až do poklesu průměrné hodnoty pod 300, která je patrná v řádku vypsané krávy. 

Výstupy z kontroly užitkovosti

Chybník KU

Chybník KU je tištěn 1x týdně a 1x za 14 dní je odesílán na střediska oprávněných organizací (např. u DKU středisko = technik KU). Rovněž sen ukládá i na SUPD. 

Popis chybníku

Výstupy z kontroly užitkovosti

Soubory TDB

Výstupy z kontroly užitkovosti

Stanovení indexu stáda

Index stáda je relativní vyjádření užitkovosti dojnice za normovanou laktaci v kg bílkovin vzhledem k průměrné užitkovosti stáje za posledních 12 měsíců.

K naleznutí na kontrolním listu krávy v Databázi plemenic (lze i přes aplikaci eSkot).

Při výpočtu indexu stáda je požadováno alespoň 20 vrstevnic, přičemž za vrstevnice se považují všechny krávy, které ukončily normovanou laktaci ve stejném stádě – stáji v posledních 12 měsících (za 12. měsíc se považuje poslední zpracovaný), bez ohledu na plemennou příslušnost. Pro tyto účely se provádí přepočet mezi plemennými skupinami.

Druhé a vyšší laktace jsou dále přepočteny na jednotné pořadí laktace, podle koeficientů.

Tabulka 32: Přepočtové koeficienty pro užitkovost v kg bílkovin mezi plemennými skupinami

Číselné pořadí

Plemeno

Přepočtové koeficienty

1. laktace

2. a další laktace

1.

C 100

1.000

1.000

2.

C 76–99

1.023

1.028

3.

C 75

1.015

1.042

4.

C 51–74

1.045

1.056

5.

C 50

1.061

1.069

6.

C 26–49

1.061

1.063

8.

H 100

1.280

1.181

9.

H 76–99

1.167

1.125

10.

H 75

1.144

1.104

11.

H 51–74

1.144

1.111

12.

H 50

1.098

1.076

13.

H 26–49

1.045

1.069

14.

H 25

1.023

1.056

Pozn.: Plemena H a R se nerozlišují, takže kráva plemene C75 R25 je přepočítávána podle koeficientu číslo 14., plemena H a R mají tedy v přepočtu přednost před plemenem C.

Tabulka 33: Přepočtové koeficienty pro přepočet podle pořadí laktace

Pořadí laktace

Přepočtové koeficienty

Pořadí laktace 

Přepočtové koeficienty

1.

-

6. 

0.981

2.

0.975

7.

0.969

3.

1.000

8.

0.950

4.

1.006

9.

0.925

5.

0.994

10.

0.888

Výstupy z kontroly užitkovosti

Uzávěrka kontroly užitkovosti skotu

Dne 30.9. je konec plemenného roku. Uzávěrka KU skotu se tiskne vždy v říjnu daného roku.

Uzávěrka KU skotu je čtvrtletním zpracováním ukončených laktací v celkových přehledech za jednotlivá čtvrtletí kontrolního roku. Do zpracování jsou zařazeny výsledky ukončených laktací, jejichž ukončení spadá do období kontrolního roku (měsíce 10. předchozího – 9. roku následujícího), s výjimkou „Počtu vyřazených krav“, kde jsou započítávány všechny krávy vyřazené ve zpracovávaném roce, bez ohledu na to, kdy byla laktace před vyřazením ukončena.

Počet vyřazených krav včetně údaje o průměrném počtu otelení je uveden v oddílu Celoživotní užitkovost – Vyřazené. V oddílu Celoživotní užitkovost – Žijící je uveden počet krav se stanovenou celoživotní užitkovostí, průměrná hodnota mléka, tuku a bílkoviny v kilogramech a průměrný počet laktací.

Při zpracování výsledků za jednotlivé stáje jsou laktace napočítávány do stájí, kde byla laktace ukončena. Stav zapojených krav v KU = počet krav podle stavu koncem kontrolního roku a jen za skupinu „Krav celkem“.

Rozdělení výsledků stájí na 1. laktace, 2. a vyšší a celkem je provedeno jen za metodu KU A4-P, A4-A a A4-T. Při zpracování metody A4-R (roboti) jsou uváděny jen zjišťované hodnoty, tuk není dopočítáván.

Celoživotní výsledky jsou výsledky jen od krav na 2. a vyšší laktaci a zde jsou zařazeny laktace od krav, které ve sledovaném období ukončily normovanou laktaci. Celá sestava je členěna na několik odstavců, které vyjadřují následující údaje:

U všech skupin sledovaných údajů je mimo absolutní četnosti ve skupině vyjádřeno i % určující podíl ve skupině z celkového počtu do příslušného přehledu zařazených výsledků. 
Při zpracování výsledků za 1. – 3. čtvrtletí kontrolního roku jsou výsledky tištěny jen podle územního členění (kraje) a za jednotlivé oprávněné organizace, při zpracování výsledků za 4. čtvrtletí jsou navíc uváděny výsledky za jednotlivé stáje a zemědělské podniky celkem.

Výstupy z kontroly užitkovosti

Ročenka kontroly užitkovosti

Zkoušky dojitelnosti

Zkoušky dojitelnosti

Zkoušky dojitelnosti

Jedná se o metodu, která měří a hodnotí funkční vlastnosti vemene za účelem posouzení schopností produkce mléka dané dojnice. Hodnocena je rychlost toku mléka, tedy jak rychle a snadno je mléko uvolňováno. Výsledky této metody slouží jako podklad pro selekci zvířat v rámci šlechtění.

Zkoušky dojitelnosti jsou prováděny u předem vybraných dojnic zpravidla 1x za život. Zjišťován je tzv. absolutní průměrný minutový výdojek (APMV) v litrech za minutu. 

APMV se vypočítává z celkového výdojku (bez zahrnutí strojního, případně i ručního dodojku), a tomu odpovídající doby dojení. Celkový výdojek se proto zapisuje bez dodojku a celková doba dojení odpovídá době celkového výdojku.

Při provádění zkoušek dojitelnosti ve stájích s AMS (roboty, varianta KU A4-R) je nutné zaznamenávat pouze čistou dobu dojení. Datové výstupy ze SW AMS mohou zahrnovat pevnou nebo proměnlivou dobu přípravy a takový údaj o době dojení není možný pro vyhodnocení zkoušky dojitelnosti použít.

Podmínky pro vykonání zkoušek dojitelnosti:

  1. Zapojení krávy do KU a registrace otelení. 
  2. Pořadí laktace a plemeno krávy.
  3. Počet dnů od otelení musí být v rozmezí 50–180.
  4. Zkouška dojitelnosti může být provedena na 1.–4. laktaci.
  5. Celkový výdojek musí být v rozmezí 3.0–40.0 litrů.
  6. Doba dojení v intervalu 2.0–25.0 minut.
  7. Vypočtený APMV je v intervalu 0.70–10.00.

Pro záznam údajů o provedených zkouškách dojitelnosti je zřízen v systému eSkot modul "Dojitelnost" umožňující registrovaným uživatelům záznam a vyhodnocení hlášené zkoušky. Hlášeny mohou být jak aktuálně provedené zkoušky dojitelnosti, tak opravy zkoušek dojitelnosti jednotlivých krav.

Při záznamu výsledků přezkoušených krav je možné zapisovat údaje od jednotlivých krav, u nichž zkoušku dojitelnosti provedl jeden technik KU identifikovaný svým číslem pro elektronický sběr dat (ESD) KU skotu. Zápis krav může být v libovolném pořadí. Kráva, pro kterou je oznámeno provedení zkoušky, musí však být již zařazena v automatizovaném zpracování dat kontroly užitkovosti, a to s otelením, po kterém je zkouška dojitelnosti provedena. Splnění této podmínky je rozhodující pro převzetí údajů o krávě, tj. datum otelení a pořadí laktace, plemeno, původ (otec krávy) a označení zemědělského podniku a stáje, kde je kráva v KU zařazena. Při nesplnění této podmínky, tj. zařazení a otelení krávy v automatizovaném zpracování KU, nelze hodnocení zkoušky dojitelnosti propočítat a údaje jsou odmítnuty.

Při provádění oprav se zapisují se údaje od krav, u kterých byla chyba v hodnotových údajích, způsobená jakoukoliv příčinou (nesprávný zápis nebo nesprávné pořízení dat). Na požádání je možno zkoušku opakovat; pak platí výsledek opakované zkoušky.

Zkoušky dojitelnosti slouží pro následné výpočty plemenných hodnot a selekčních indexů.

Zkoušky dojitelnosti mohou provádět pouze osoby odborně způsobilé podle § 30 odst. 2 plemenářského zákona pracovníci oprávněných osob určení k provádění kontroly užitkovosti, kteří jsou navíc proškoleni v metodice postupu kontroly dojitelnosti,

Zkoušky dojitelnosti jsou prováděny pouze u zdravých krav; vylučují se dojnice postižené zánětem mléčné žlázy a dojnice, které nedojí na všechny struky; neprovádí se rovněž u krav, které jsou v říji.

Dojitelnost pro potřeby kontroly dědičnosti se hodnotí zpravidla u dojnic na první laktaci; u krav navržených jako matky býků je možno dojitelnost hodnotit také na II. až IV. laktaci pokud nebyla hodnocena I. laktace.

Dojitelnost se zjišťuje pomocí mlékoměru s rekalibrovaným průtokoměrem schváleným ICARem; rekalibraci zajišťuje členská organizace ICAR 1x ročně. Před zkouškou se namátkově prověří výše podtlaku a počet pulsů dojícího stroje dle údajů výrobce.

Doba toku mléka se v případě dojení na stání nebo na dojírnách bez SW měří stopkami; začíná se měřit čas po nasazení posledního strukového násadce a končí ukončením průtoku mléka v dojícím zařízení. Stanovení doby toku mléka na dojírnách vybavených PC, využijí se ke stanovení doby toku mléka časy začátku a konce dojení ze SW dojírny. Během dojení se nesmí strukové nástavce zatěžovat.

Po skončení dojení se na průtokoměru odečte výdojek; výsledky, které jsou zjištěny při výdojku nižším než 3 kg, zůstávají nevyhodnocené a nepublikují se.


Zkoušky dojitelnosti

Sestava "Seznam otelených dcer testovaných býků"

Sestava je vytvářena pro potřeby vyhledávání dcer po testovaných býcích za účelem provádění zkoušek dojitelnosti a hodnocení exteriéru. 

Jedná se o seznam prvotelek, které se otelily po genomických býcích. Pouze u plemene C a H. 

Sestava je určena pro bonitéry a techniky KU, kteří provádějí zkoušky dojitelnosti. Sestavu si stahují technici KU na eSkotu v sekci SUPD za celý měsíc dle jednotlivých stájí, zvlášť za plemeno C a H. Rovněž se jedná o soubor určen do bonitérské aplikace. 

V sestavě se tisknou prvotelky, jejichž otelení bylo nahlášeno v uplynulém kalendářním měsíci. Vedle čísla krávy je tištěn její otec, plemeno, datum otelení, datum narození, věk při otelení, dojivost v kg mléka při první kontrole, ovšem pokud je známa a příznak. 
Prvotelka je označena za dceru testovaného býka podle kategorie zadané při registraci býka do Ústředního registru plemeníků (ÚRP) nebo písemným doložením požadavku na provedení zkoušek dojitelnosti (hodnocení exteriéru). Kategorie býků jsou přidělovány na základě limitů stanovených chovatelskými svazy chovatelů holštýnského a českého strakatého skotu. 

Příznak T v řádku otelené dcery znamená požadavek na provedení zkoušky dojitelnosti (hodnocení exteriéru). 
Příznak X v řádku otelené dcery znamená otelení prvotelky bez požadavku na provedení zkoušky dojitelnosti (hodnocení exteriéru). 

Pozn. I při změně kategorie býka v ÚRP na „prověřený býk“ mohou být jeho dcery vypisovány do sestavy s příznakem T, a to až do splnění limitu na počty provedených zkoušek dojitelnosti (hodnocení exteriéru) podle stanovení svazů. 

Obrázek 10: Ukázka sestavy "Seznam otelených dcer testovaných býků"

sestava seznam otelených dcer po testovaných býcích.png

Archivace dokumentů kontroly užitkovosti

Archivace dokumentů kontroly užitkovosti

Archivace dokumentů kontroly užitkovosti

Za archivaci dokumentů kontroly užitkovosti zodpovídá oprávněná osoba zajišťující kontrolu mléčné užitkovosti.

Elektronické dokumenty – archivace 2 roky

•  Elektronický rozborový protokol (ERP) – na základě elektronického sběru dat je vyhotovován jako datový soubor a odesílán do výpočetního střediska Plemdat → jeho opis je archivován jako „Prvotní doklady“ na souborovém úložišti plemenářských dat (SUPD) systému eSkot.
•   Elektronické hlášení změn otelení a přesunů (EHZOP) – na základě elektronického sběru dat je vyhotovován jako datový soubor a odesílán do výpočetního střediska Plemdat → jeho opis je archivován jako „Prvotní doklady“ na SUPD systému eSkot.
•    Opis výsledků z laboratoře (po sloučení dojivosti s hodnotami rozboru mléka) – na SUPD.
•    Zkoušky dojitelnosti zapsané online formulářem modulem Dojitelnost systému eSkot jsou archivovány v přehledu tohoto modulu. 
•    Z dat hlášených k jednotlivému zvířeti je vytvořen dokument Doklady KU, přístupný v aplikaci Databáze plemenic.

Papírové tiskopisy – archivace 2 roky

•   Hlášení oprav - zařazování nových krav (ZNK-HO)
•   Opravy celoživotní užitkovosti (CŽ) krav 
•   Hlášení oprav (HO)
•   Oprava rozborovým protokolem (ORP) - pokud není hlášena on-line modulem ORP systému eSkot. 

Elektronické dokumenty – archivace 3 roky

Tiskové sestavy kontroly užitkovosti dohledatelné v elektronické podobě na Souborovém úložišti plemenářských dat (SUPD):
•   Měsíční výsledky kontroly užitkovosti;
•   Seznam narozených telat;
•   Kontrolní list krávy (poslední tisk).